Sprüche 29
Lutherbibel 1912Translation
Lutherbibel 1912
Kralice Bible (1613)
1Wer wider die Strafe halsstarrig ist, der wird plötzlich verderben ohne alle Hilfe.
1Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2Wenn der Gerechten viel sind, freut sich das Volk; wenn aber der Gottlose herrscht, seufzt das Volk.
2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3Wer Weisheit liebt, erfreut seinen Vater; wer aber mit Huren umgeht, kommt um sein Gut.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4Ein König richtet das Land auf durchs Recht; ein geiziger aber verderbt es.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5Wer mit seinem Nächsten heuchelt, der breitet ein Netz aus für seine Tritte.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6Wenn ein Böser sündigt, verstrickt er sich selbst; aber ein Gerechter freut sich und hat Wonne.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7Der Gerechte erkennt die Sache der Armen; der Gottlose achtet keine Vernunft.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8Die Spötter bringen frech eine Stadt in Aufruhr; aber die Weisen stillen den Zorn.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9Wenn ein Weiser mit einem Narren zu rechten kommt, er zürne oder lache, so hat er nicht Ruhe.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10Die Blutgierigen hassen den Frommen; aber die Gerechten suchen sein Heil.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11Ein Narr schüttet seinen Geist ganz aus; aber ein Weiser hält an sich.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12Ein Herr, der zu Lügen Lust hat, des Diener sind alle gottlos.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13Arme und Reiche begegnen einander: beider Augen erleuchtet der HERR.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14Ein König, der die Armen treulich richtet, des Thron wird ewig bestehen.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15Rute und Strafe gibt Weisheit; aber ein Knabe, sich selbst überlassen, macht seiner Mutter Schande.
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16Wo viele Gottlose sind, da sind viel Sünden; aber die Gerechten werden ihren Fall erleben.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17Züchtige deinen Sohn, so wird er dich ergötzen und wird deiner Seele sanft tun.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18Wo keine Weissagung ist, wird das Volk wild und wüst; wohl aber dem, der das Gesetz handhabt!
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19Ein Knecht läßt sich mit Worten nicht züchtigen; denn ob er sie gleich versteht, nimmt er sich's doch nicht an.
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20Siehst du einen, der schnell ist zu reden, da ist am Narren mehr Hoffnung denn an ihm.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21Wenn ein Knecht von Jugend auf zärtlich gehalten wird, so will er darnach ein Junker sein.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22Ein zorniger Mann richtet Hader an, und ein Grimmiger tut viel Sünde.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23Die Hoffart des Menschen wird ihn stürzen; aber der Demütige wird Ehre empfangen.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Wer mit Dieben teilhat, den Fluch aussprechen hört, und sagt's nicht an, der haßt sein Leben.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25Vor Menschen sich scheuen bringt zu Fall; wer sich aber auf den HERRN verläßt, wird beschützt.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26Viele suchen das Angesicht eines Fürsten; aber eines jeglichen Gericht kommt vom HERRN.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27Ein ungerechter Mann ist dem Gerechten ein Greuel; und wer rechtes Weges ist, der ist des Gottlosen Greuel.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.