Proverbs 29
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1He that being often reproved hardeneth his neck shall suddenly be broken, and that without remedy.
1Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2When the righteous are increased, the people rejoice; but when the wicked beareth rule, the people sigh.
2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3Whoso loveth wisdom rejoiceth his father; but he that keepeth company with harlots wasteth his substance.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4The king by justice establisheth the land; but he that exacteth gifts overthroweth it.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his steps.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6In the transgression of an evil man there is a snare; but the righteous doth sing and rejoice.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7The righteous taketh knowledge of the cause of the poor; the wicked understandeth not knowledge.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8Scornful men set a city in a blaze; but wise men turn away wrath.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9If a wise man contendeth with a foolish man, whether he be angry or laugh, there will be no rest.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10The men of blood hate him that is sincere; and as for the upright, they seek his life.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11A fool spendeth all his spirit; but a wise man stilleth it within him.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12If a ruler hearkeneth to falsehood, all his servants are wicked.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13The poor man and the oppressor meet together; the LORD giveth light to the eyes of them both.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15The rod and reproof give wisdom; but a child left to himself causeth shame to his mother.
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16When the wicked are increased, transgression increaseth; but the righteous shall gaze upon their fall.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17Correct thy son, and he will give thee rest; yea, he will give delight unto thy soul.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18Where there is no vision, the people cast off restraint; but he that keepeth the law, happy is he.
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19A servant will not be corrected by words; for though he understand, there will be no response.
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope for a fool than for him.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become master at the last.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22An angry man stirreth up strife, and a wrathful man aboundeth in transgression.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23A man's pride shall bring him low; but he that is of a lowly spirit shall attain to honour.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth the adjuration and uttereth nothing.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25The fear of man bringeth a snare; but whoso putteth his trust in the LORD shall be set up on high.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26Many seek the ruler's favour; but a man's judgment cometh from the LORD.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27An unjust man is an abomination to the righteous; and he that is upright in the way is an abomination to the wicked.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.