Proverbs 26
JPS Tanakh (Jewish Publication Society, 1917)
Kralice Bible (1613)
1As snow in summer, and as rain in harvest, so honour is not seemly for a fool.
1Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2As the wandering sparrow, as the flying swallow, so the curse that is causeless shall come home.
2Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3A whip for the horse, a bridle for the ass, and a rod for the back of fools.
3Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4Answer not a fool according to his folly, lest thou also be like unto him.
4Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5Answer a fool according to his folly, lest he be wise in his own eyes.
5Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6He that sendeth a message by the hand of a fool cutteth off his own feet, and drinketh damage.
6Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7The legs hang limp from the lame; so is a parable in the mouth of fools.
7Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8As a small stone in a heap of stones, so is he that giveth honour to a fool.
8Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9As a thorn that cometh into the hand of a drunkard, so is a parable in the mouth of fools.
9Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10A master performeth all things; but he that stoppeth a fool is as one that stoppeth a flood.
10Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11As a dog that returneth to his vomit, so is a fool that repeateth his folly.
11Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12Seest thou a man wise in his own eyes? there is more hope of a fool than of him.
12Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13The sluggard saith: 'There is a lion in the way; yea, a lion is in the streets.'
13Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14The door is turning upon its hinges, and the sluggard is still upon his bed.
14Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15The sluggard burieth his hand in the dish; it wearieth him to bring it back to his mouth.
15Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16The sluggard is wiser in his own eyes than seven men that give wise answer.
16Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17He that passeth by, and meddleth with strife not his own, is like one that taketh a dog by the ears.
17Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18As a madman who casteth firebrands, arrows, and death;
18Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19So is the man that deceiveth his neighbour, and saith: 'Am not I in sport?'
19Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20Where no wood is, the fire goeth out; and where there is no whisperer, contention ceaseth.
20Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21As coals are to burning coals, and wood to fire; so is a contentious man to kindle strife.
21Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22The words of a whisperer are as dainty morsels, and they go down into the innermost parts of the body.
22Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23Burning lips and a wicked heart are like an earthen vessel overlaid with silver dross.
23Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24He that hateth dissembleth with his lips, but he layeth up deceit within him.
24Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25When he speaketh fair, believe him not; for there are seven abominations in his heart.
25Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26Though his hatred be concealed with deceit, his wickedness shall be revealed before the congregation.
26Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27Whoso diggeth a pit shall fall therein; and he that rolleth a stone, it shall return upon him.
27Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28A lying tongue hateth those that are crushed by it; and a flattering mouth worketh ruin.
28Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.