Lea Fakatātā 26
Tongan Bible, Revised West VersionTranslation
Tongan Bible, Revised West Version
Kralice Bible (1613)
1ʻOku hangē ko e ʻuha hinehina ʻi he faʻahitaʻu mafana, mo e ʻuha ʻi he lolotonga ʻoe ututaʻu, ʻoku pehē hono taʻetaau ʻae ongoongolelei mo ha vale.
1Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2Hangē ko e manupuna ʻoku hēhē, pea mo e pekepeka ʻi heʻene puna, ʻoku pehē, ʻe ʻikai hoko mai ʻae fakamalaʻia taʻehanoʻuhinga.
2Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3Ko e meʻa kinisi ki he hoosi, mo e meʻa taʻofi ki he ʻasi, pea mo e meʻa tā ki he tuʻa ʻoe vale.
3Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4ʻOua naʻa tali ʻaki ʻae vale ʻa ʻene vale, telia naʻa ke hoko ʻo tatau pe mo ia.
4Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5Ke talia ʻae vale ʻo fakatatau mo ʻene vale, telia naʻa poto ia ʻi hono mata ʻoʻona.
5Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6Ko ia ʻoku ne ʻave ha fekau ʻi he nima ʻo ha taha ʻoku vale ʻoku ne tuʻusi ʻae vaʻe, mo inu ʻi he fakamamahi.
6Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7ʻOku ʻikai tatau ʻae vaʻe ʻoe tangata ketu: ʻoku pehē foki ʻae lea fakatātā ʻi he ngutu ʻoe kakai vale.
7Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8ʻOku hangē ha taha ʻoku ne ai ʻae maka ʻi he makatā, ʻoku pehē pe ia ʻaia ʻoku fakaongoongoleleiʻi ʻae vale.
8Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9ʻOku hangē ko e tau ʻae talaʻi ʻakau ʻi he nima ʻoe tangata konā, ʻoku pehē pe ʻae lea fakatātā ʻi he ngutu ʻoe kakai vale.
9Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10Ko e ʻOtua ʻaia naʻe ngaohi ʻae meʻa kotoa pē, ʻoku ne fakatou ʻatu ʻae totongi ki he vale, pea mo e kau fai kovi.
10Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11Hangē ko e tafoki mai ʻae kulī ki heʻene lua, ʻoku pehē ʻae toe fai ʻe he vale ʻa ʻene vale.
11Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12ʻOku ke mamata ki ha tangata ʻoku ne mahalo kiate ia ko e poto ia? ʻOku tau ʻamanaki lelei hake ki he vale ʻiate ia.
12Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13ʻOku pehē ʻe he tangata fakapikopiko, “ʻOku ai ʻae laione ʻi he hala: ʻoku ʻi he hala ʻoe kolo ʻae laione.”
13Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14Hangē ko e feʻaluʻaki ʻae matapā ʻi hono meʻa tautau, ʻoku pehē ʻaia ʻoku fakapikopiko ʻi hono mohenga.
14Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15ʻOku fakafufū ʻe he fakapikopiko ʻa hono nima ʻi hono fatafata; pea ʻoku mamahi ia ʻi heʻene toe ʻomi ia ki hono ngutu.
15Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16ʻOku poto hake ʻae fakapikopiko ʻi heʻene mahalo ʻaʻana, ʻi he kau tangata ʻe toko fitu ʻoku faʻa tali ʻaki ʻae lea ʻoku totonu.
16Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17Ko ia ʻoku ʻalu ange, pea ne kaunoa ʻi ha fakakikihi naʻe ʻikai kau ai ia, ʻoku tatau ia mo ha taha ʻoku puke ha kulī ʻi hono telinga.
17Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18Hangē ha tangata faha ʻoku lī fano ʻe ia ʻae afi, mo e ngaahi ngahau, mo e mate,
18Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19ʻOku pehē pe ʻae tangata ʻoku ne kākaaʻi hono kaungāʻapi, ʻo ne pehē, “ʻIkai ko ʻeku fakavā pe?”
19Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20ʻI he ʻikai ha fefie ʻoku mate ʻae afi: pea pehē, ʻi he ʻikai ha fakakovi kuo longo leva ʻae fakakikihi.
20Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21Hangē ko e malamala ki he malala vela, mo e fefie ki he afi; ʻoku pehē ʻae tangata faʻa fakakikihi kē.
21Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22Ko e ngaahi lea ʻae tangata faʻa fafana ʻoku hangē ia ko e ngaahi makafokafo, pea ʻoku ʻasi mai ia ki he kakano ʻoe loto.
22Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23Ko e loungutu lapu mo e loto kovi, ʻoku tatau mo ha konga ipu maumau kuo ʻufiʻufi ʻaki ʻae siliva.
23Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24Ko ia ʻoku taufehiʻa, ʻoku lapu ʻaki ʻe ia ʻa hono loungutu, ka ʻoku nofo ʻi hono loto ʻae kākā;
24Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25ʻOka matamatalelei ʻene lea, ʻoua naʻa ke tui kiate ia: he ʻoku fitu ʻae meʻa fakalielia ʻi hono loto.
25Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26Ko ia ʻoku ne fakafufū ʻene fehiʻa ʻaki ʻa ʻene fai kākā, ʻe fakahā ʻa ʻene fai kovi ʻi he ʻao ʻoe fakataha kotoa pē.
26Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27Ko ia ʻoku keli ʻae luo ʻe tō ia ki ai: pea ko ia ʻoku tekaʻi ʻae maka ʻe toe ʻoho mai ia kiate ia.
27Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28ʻOku fehiʻa ʻae ʻelelo loi kiate kinautolu ʻoku mamahi ai; pea ʻoku tupu ʻae malaʻia mei he ngutu ʻoku lapu.
28Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.