Spreuken
Chapter 30
Petrus Canisius Bible, 1…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
Kralice Bible (1613)
1Woorden van Agoer, den zoon van Jake, uit Massa De mens spreekt: Ik heb mij afgemat, o God; Ik heb mij afgemat, o God; ik ben op!
1Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2Ik ben de domste van alle mensen, Ik bezit geen mensenverstand;
2Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3Maar God heeft mij wijsheid geleerd Nu bezit ik kennis van den Heilige!
3Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4Wie steeg ten hemel op, en daalde weer neer; Wie ving de wind in zijn holle hand; Wie bond het water in zijn mantel; Wie stelde de grenzen der aarde vast? Hoe is zijn naam, hoe de naam van zijn zoon? Zeg het mij, wanneer ge het weet.
4Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5Elk woord van God is vertrouwd; Hij is een schild, voor wie op Hem bouwen.
5Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6Voeg aan zijn woorden niets toe, Anders berispt Hij u, en blijkt ge een leugenaar.
6Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7Twee dingen wil ik van U vragen, Weiger mij die niet, eer ik sterf:
7Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8Onwaarheid en leugentaal, Houd ze verre van mij! Geef mij armoede noch rijkdom, Maar schenk mij het voedsel, dat ik nodig heb,
8Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9Opdat ik U in mijn overvloed niet verloochene En zeggen durf: “Wie is Jahweh!” Of in mijn armoede niet tot stelen kom, En mij vergrijp aan de Naam van mijn God.
9Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10Belaster een knecht niet bij zijn meester; Anders vloekt hij u, en boet gij ervoor.
10Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11Wee het geslacht, dat zijn vader vloekt, En zijn moeder niet eert;
11Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12Het geslacht, dat zich onschuldig waant, Maar niet eens is schoongewassen van zijn vuil;
12Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13Het geslacht dat uit de hoogte neerziet, En de wenkbrauwen optrekt;
13Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14Het geslacht, met tanden als zwaarden En kiezen als messen, Om den arme van de aarde weg te vreten, En den behoeftige weg van zijn grond.
14Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15De bloedzuiger heeft twee dochters, Ze heten: Hap, hap! Drie dingen zijn niet te verzadigen; Vier dingen zeggen nimmer: genoeg!
15Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16De onderwereld, De onvruchtbare moederschoot, Het land, dat water te kort komt, Het vuur, dat nooit “genoeg” zegt.
16Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti.
17Een oog, dat met vader spot, En met de gehoorzaamheid aan moeder lacht: De raven van het dal zullen het uitpikken, De jonge arenden het opvreten.
17Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18Drie dingen zijn mij te wonderlijk, Vier dingen begrijp ik niet:
18Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19De weg van een arend door de lucht, De weg van een slang over de rots, De weg van een schip midden door zee, En de weg van een man naar een meisje.
19Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20Maar dit is de weg van een overspelige vrouw: Ze eet, veegt zich de mond af, En zegt: Ik heb geen kwaad gedaan.
20Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21Onder drie dingen beeft de aarde, Onder vier dingen houdt ze het niet uit:
21Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22Onder een slaaf, wanneer hij koning wordt; Onder een dwaas, als hij genoeg te eten heeft;
22Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23Onder een oude vrijster, die nog een man vindt; En onder een slavin, die haar meesteres verdringt
23Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24Vier dingen zijn de kleinste op aarde; Toch zijn ze wijzen te slim af!
24Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25De mieren: het is een volk zonder kracht, Maar ‘s zomers vergaart het zijn voedsel;
25Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26De klipdassen: het zijn zwakke dieren, Maar ze hebben hun hol in de rots;
26Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27De sprinkhanen: ze hebben geen koning, Maar hun zwerm trekt ordelijk uit;
27Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28Een hagedis: ze laat zich met de handen vatten, Maar ze woont in de paleizen des konings.
28Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29Drie dingen hebben een statige tred; Vier dingen hebben een statige gang:
29Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30Een leeuw, de held onder de dieren, Voor niets schrikt hij terug;
30Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31Een haan, die trots voor de kippen uitloopt; Een bok, die de geiten voorafgaat; Een koning aan het hoofd van zijn troepen.
31Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32Moogt ge dwaas zijn of verstandig: Als ge u verheffen wilt, hand op de mond!
32Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33Want een druk op melk geeft boter, Een druk op de neus geeft bloed, Een druk op de gramschap geeft twist!
33Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.