Приче Соломунове
Chapter 19
Daničić–Karadžić Bible (…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Приче Соломунове 19

Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Сиромах који ходи у безазлености својој бољи је него опаки уснама својим, који је безуман.
1Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2Кад је душа без знања, није добро; и ко је брзих ногу, спотиче се.
2Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3Лудост човечија превраћа пут његов, а срце се његово гневи на Господа.
3Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4Богатство прибавља много пријатеља, а сиромаха оставља пријатељ његов.
4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5Лажан сведок неће остати без кара, и ко говори лаж, неће побећи.
5Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6Многи угађају кнезу, и свак је пријатељ човеку податљивом.
6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7На сиромаха мрзе сва браћа његова, још више се пријатељи његови удаљују од њега; виче за њима, али их нема.
7Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8Ко прибавља разум, љуби душу своју; и ко пази на мудрост, наћи ће добро.
8Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9Сведок лажан неће остати без кара, и ко говори лаж, погинуће.
9Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10Не доликују безумном милине, ни слузи да влада кнезовима.
10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11Разум задржава човека од гнева, и част му је мимоићи кривицу.
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12Царева је срдња као рика младог лава, и љубав је његова као роса трави.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13Безуман је син мука оцу свом, и свадљивост женина непрестано прокисивање.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14Кућа и имање наслеђује се од отаца; а од Господа је разумна жена.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15Леност наводи тврд сан, и немарљива душа гладоваће.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16Ко држи заповести, чува душу своју; а ко не мари за путеве своје, погинуће.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17Господу позаима ко поклања сиромаху, и платиће му за добро његово.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18Карај сина свог докле има надања и на погибао његову да не прашта душа твоја.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19Велик гнев показуј кад прашташ кар, и кад опростиш, после већма покарај.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20Слушај савет и примај наставу, да после будеш мудар.
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21Много има мисли у срцу човечијем, али шта Господ науми оно ће остати.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22Жеља човеку треба да је да чини милост, а бољи је сиромах него лажа.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23Страх је Господњи на живот; у кога је он, борави сит, нити га походи зло.
23Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24Лењивац крије руку своју у недра, ни к устима својим не приноси је.
24Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25Удри подсмевача да луди омудра, и разумног накарај да разуме науку.
25Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26Син срамотан и прекоран упропашћује оца и одгони матер.
26Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27Немој, сине, слушати науке која одводи од речи разумних.
27Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28Неваљао сведок подсмева се правди, и уста безбожника прождиру на неправду.
28Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29Готови су подсмевачима судови и безумницима бој на леђа.
29Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.