Приче Соломунове 19
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Сиромах који ходи у безазлености својој бољи је него опаки уснама својим, који је безуман.
1Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2Кад је душа без знања, није добро; и ко је брзих ногу, спотиче се.
2Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3Лудост човечија превраћа пут његов, а срце се његово гневи на Господа.
3Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4Богатство прибавља много пријатеља, а сиромаха оставља пријатељ његов.
4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5Лажан сведок неће остати без кара, и ко говори лаж, неће побећи.
5Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6Многи угађају кнезу, и свак је пријатељ човеку податљивом.
6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7На сиромаха мрзе сва браћа његова, још више се пријатељи његови удаљују од њега; виче за њима, али их нема.
7Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8Ко прибавља разум, љуби душу своју; и ко пази на мудрост, наћи ће добро.
8Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9Сведок лажан неће остати без кара, и ко говори лаж, погинуће.
9Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10Не доликују безумном милине, ни слузи да влада кнезовима.
10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11Разум задржава човека од гнева, и част му је мимоићи кривицу.
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12Царева је срдња као рика младог лава, и љубав је његова као роса трави.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13Безуман је син мука оцу свом, и свадљивост женина непрестано прокисивање.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14Кућа и имање наслеђује се од отаца; а од Господа је разумна жена.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15Леност наводи тврд сан, и немарљива душа гладоваће.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16Ко држи заповести, чува душу своју; а ко не мари за путеве своје, погинуће.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17Господу позаима ко поклања сиромаху, и платиће му за добро његово.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18Карај сина свог докле има надања и на погибао његову да не прашта душа твоја.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19Велик гнев показуј кад прашташ кар, и кад опростиш, после већма покарај.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20Слушај савет и примај наставу, да после будеш мудар.
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21Много има мисли у срцу човечијем, али шта Господ науми оно ће остати.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22Жеља човеку треба да је да чини милост, а бољи је сиромах него лажа.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23Страх је Господњи на живот; у кога је он, борави сит, нити га походи зло.
23Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24Лењивац крије руку своју у недра, ни к устима својим не приноси је.
24Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25Удри подсмевача да луди омудра, и разумног накарај да разуме науку.
25Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26Син срамотан и прекоран упропашћује оца и одгони матер.
26Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27Немој, сине, слушати науке која одводи од речи разумних.
27Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28Неваљао сведок подсмева се правди, и уста безбожника прождиру на неправду.
28Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29Готови су подсмевачима судови и безумницима бој на леђа.
29Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.