Proverbi 16
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1Le disposizioni dell'animo son dell'uomo; Ma la risposta della lingua è dal Signore.
1Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2Tutte le vie dell'uomo gli paiono pure; Ma il Signore pesa gli spiriti.
2Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3Rimetti le tue opere nel Signore, E i tuoi pensieri saranno stabiliti.
3Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4Il Signore ha fatto ogni cosa per sè stesso; Eziandio l'empio per lo giorno del male.
4Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5Chiunque è altiero d'animo è abbominevole al Signore; D'ora in ora egli non resterà impunito.
5Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6L'iniquità sarà purgata con benignità, e con verità; E per lo timor del Signore l'uomo si ritrae dal male.
6Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7Quando il Signore gradisce le vie dell'uomo, Pacifica con lui eziandio i suoi nemici.
7Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8Meglio vale poco con giustizia, Che grandi entrate senza dirittura.
8Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9Il cuor dell'uomo delibera della sua via; Ma il Signore dirizza i suoi passi.
9Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10Indovinamento è nelle labbra del re; La sua bocca non falla nel giudicio.
10Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11La stadera, e le bilance giuste son del Signore; Tutti i pesi del sacchetto son sua opera.
11Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12Operare empiamente è abbominevole ai re; Perciocchè il trono sarà stabilito per giustizia.
12Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13Le labbra giuste son quelle che i re gradiscono; Ed essi amano chi parla dirittamente.
13Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14L'ira del re son messi di morte; Ma l'uomo savio la placherà.
14Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15Nella chiarezza della faccia del re vi è vita; E la sua benevolenza è come la nuvola della pioggia della stagione della ricolta.
15V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16Quant' è egli cosa migliore acquistar sapienza che oro! E quant'è egli cosa più eccellente acquistar prudenza che argento!
16Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17La strada degli uomini diritti è di stornarsi dal male; Chi osserva la sua via guarda l'anima sua.
17Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18La superbia viene davanti alla ruina, E l'alterezza dello spirito davanti alla caduta.
18Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19Meglio è essere umile di spirito co' mansueti, Che spartir le spoglie con gli altieri.
19Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20Chi è intendente nella parola troverà bene; E beato chi si confida nel Signore.
20Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21Il savio di cuore sarà chiamato intendente; E la dolcezza delle labbra aggiugnerà dottrina.
21Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22Il senno è una fonte di vita in coloro che ne son dotati; Ma l'ammaestramento degli stolti è stoltizia.
22Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23Il cuor del l'uomo savio rende avveduta la sua bocca, E aggiunge dottrina alle sue labbra.
23Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24I detti soavi sono un favo di miele, Dolcezza all'anima, e medicina alle ossa.
24Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25Vi è tal via che pare diritta all'uomo, Il fine della quale son le vie della morte.
25Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26L'anima di chi si affatica si affatica per lui stesso; Perciocchè la sua bocca lo preme.
26Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27L'uomo scellerato apparecchia del male; E in su le sue labbra vi è come un fuoco ardente.
27Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28L'uomo perverso commette contese; E chi va sparlando disunisce gli amici.
28Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29L'uomo violento seduce il suo compagno, E lo conduce per una via che non è buona.
29Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30Chi chiude gli occhi macchinando perversità, Dimena le labbra quando ha compiuto il male.
30Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31La canutezza è una corona gloriosa; Ella si troverà nella via della giustizia.
31Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32Meglio vale chi è lento all'ira, che il forte; E meglio vale chi signoreggia il suo cruccio, che un prenditor di città.
32Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33La sorte è gittata nel grembo; Ma dal Signore procede tutto il giudicio di essa.
33Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.