Proverbi 25
Diodati Bibbia 1885Translation
Diodati Bibbia 1885
Kralice Bible (1613)
1QUESTE ancora son sentenze di Salomone, le quali gli uomini di Ezechia, re di Giuda, raccolsero.
1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2La gloria di Dio è di celar la cosa; Ma la gloria dei re è d'investigare la cosa.
2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3L'altezza del cielo, e la profondità della terra, E il cuor dei re, non si possono investigare.
3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4Togli le schiume dell'argento, E ne riuscirà un vaso all'orafo.
4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5Rimuovi l'empio d'innanzi al re, E il trono di esso sarà stabilito con giustizia.
5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6Non fare il vanaglorioso in presenza del re, E non istar nel luogo de' grandi;
6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7Perciocchè val maglio che ti si dica: Sali qua; Che se tu fossi abbassato davanti al principe, Che gli occhi tuoi hanno veduto.
7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8Non uscir subitamente alla contesa; Che talora alla fin d'essa tu non faccia qualche cosa, Quando il tuo prossimo ti avrà fatta vergogna.
8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9Dibatti la tua lite col tuo prossimo; Ma non palesare il segreto di un altro;
9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10Che talora chi ti ode non ti vituperi, E che la tua infamia non possa essere riparata.
10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11La parola detta in modi convenevoli È simile a pomi d'oro tra figure d'argento.
11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12Il savio riprenditore ad un orecchio ubbidiente È un monile d'oro, ed un ornamento d'oro finissimo.
12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13Il messo fedele è , a quelli che lo mandano, Come il fresco della neve in giorno di ricolta; E ristora l'anima de' suoi padroni.
13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14L'uomo che si gloria falsamente di liberalità È simile alle nuvole, ed al vento senza pioggia.
14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15Il principe si piega con sofferenza, E la lingua dolce rompe le ossa.
15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16Se tu trovi del miele, mangia ne quanto ti basta; Che talora, se tu te ne satolli, tu nol vomiti fuori.
16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17Metti di rado il piè in casa del tuo prossimo; Che talora egli non si sazii di te, e ti odii.
17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18Un uomo che dice falsa testimonianza contro al suo prossimo È come un martello, una spada, ed una saetta acuta.
18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19La confidanza che si pone nel disleale è , in giorno di afflizione, Un dente rotto, ed un piè dislogato.
19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20Chi canta canzoni presso di un cuor dolente È come chi si toglie la vesta d'addosso in giorno di freddo, E come l'aceto sopra il nitro.
20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21Se colui che ti odia ha fame, dagli da mangiar del pane; E se ha sete, dagli da bere dell'acqua;
21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22Perciocchè così tu gli metterai delle brace in su la testa; E il Signore te ne farà la retribuzione.
22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23Il vento settentrionale dissipa la pioggia; E il viso sdegnoso la lingua che sparla di nascosto.
23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24Meglio vale abitare sopra il canto di un tetto, Che con una moglie rissosa in casa comune.
24Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25Una buona novella di lontan paese È come acqua fresca alla persona stanca ed assetata.
25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26Il giusto che vacilla davanti all'empio, È una fonte calpestata, ed una vena d'acque guasta.
26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27Il mangiar troppo miele non è bene, E l'investigar colui che è la gloria degli uomini è cosa gloriosa.
27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28L'uomo, il cui animo non ha ritegno alcuno, È una città sfasciata, senza mura.
28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.