Приповісток
Chapter 25
Kulish and Puluj Bible (…
vs Kralice Bible (1613)
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Приповісток 25

Kulish and Puluj Bible (1905)
Kralice Bible (1613)
1І се теж приповістки Соломонові, що їх позбірали вчені мужі Езекії, царя Юдейського:
1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
2Господня слава в тому, щоб справи в тайнї скривати, а честь царів — розвідувати дїло.
2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
3Як неба висота й землї глибина, так серце у царів — невідоме.
3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
4Віддїли жужелицю від срібла, а вийде у срібленника (чистий) посуд:
4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
5Віддали од царя неправедника, а правдою престол його стояти буде.
5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
6Не величайсь перед царем і на місцї для князїв не становись;
6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
7Бо красше, коли тобі скажуть: „Ходи сюди висше‟, анїж би тебе понижено перед значним, що його вбачали очі твої.
7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
8Судитись не хапайсь, бо що робити будеш, як вкінцї супротивник твій засоромить тебе?
8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
9Судися з противником твоїм, але тайни його не зраджуй,
9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
10Щоб хто не насьміявсь із тебе, се почувши, а тодї неслава твоя все буде на тобі.
10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
11Як золоті яблочка на прозорій срібній тарілцї, так слово, сказане до ладу.
11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
12Як перстень золотий, й дорога прикраса, так мудрий докірник уважному уху.
12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
13Чим у жнива снїжна прохолода, тим є вірний посланець тому, хто його послав; він приносить відраду душі свого пана.
13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
14Як хмари й вітри без дощу, так чоловік, що голосно говорить про дарунки, яких не дає.
14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
15Лагідність прихиляє ласку вельможних, і мягкий язик ломить тверду кістку.
15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
16Коли знайшов ти мед, так їж до схочу, та гляди, щоб з переситу не довелось, його вернути.
16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
17Не вельми то вчащай до дому твого друга, а то переситиш його й станеш ненавистним.
17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
18Що молот і меч та гострая стріла, те чоловік, що ложно сьвідчить на ближнього свого.
18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
19Що зуб спорохнїлий та нога болюча, те саме надїя на невірного в день нужди.
19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
20Роздягти в день холодний, й налити оцту в рану, — все одно, що сьпівати піснї зжуреному серцю.
20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
21Голоден ворог твій, ти хлїбом нагодуй; а хоче пити він, подай води напитись;
21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
22Тим бо збереш жарюче углє на голову йому, й Господь се нагородить тобі.
22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
23Північний вітер дощ наганяє, а потайний язик сердиті лиця робить.
23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
24Лїпше жити в кутку на крівлї, нїж з жоною сварливою у широкій хатї.
24Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
25Як прихолодная вода душї у згазї, так добра звістка з далекої країни.
25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
26Як скаломучений колодїзь чи криниця, так правий, що тремтить перед безбожним.
26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
27Як нездорово їсти надто много меду, так добуватись слави — не є славою.
27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
28Що місто отворене й без муру, те — чоловік, що не панує над духом своїм у мові.
28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.