Psalmen 137
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
Kralice Bible (1613)
1Aan Babels stromen zaten wij schreiend Bij de gedachte aan Sion;
1Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
2En aan de wilgen, die daar stonden, Hingen wij onze harpen op.
2Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
3Ja, daar durfden onze rovers Ons nog liederen vragen; En onze beulen: “Zingt ons vrolijke wijsjes Uit de zangen van Sion!”
3A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
4Ach, hoe zouden wij Jahweh’s liederen zingen Op vreemde bodem!
4Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
5Jerusalem, zo ik u zou vergeten, Ik vergat mijn rechterhand nog eer;
5Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
6Mijn tong mag aan mijn gehemelte kleven, Zo ik u niet gedenk: Zo ik niet meer van Jerusalem houd, Dan van het toppunt van vreugde.
6Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
7Jahweh, reken de zonen van Edom De dag van Jerusalem toe; Die riepen: Smijt ze neer, smijt ze neer; Neer met haar op de grond!
7Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
8En gij, dochter van Babel, moordenares: Heil hem, die u vergeldt wat gij ons hebt gedaan;
8Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
9Heil hem, die uw kinderen grijpt, En tegen de rots te pletter slaat!
9Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.