Psalmen 71
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
Kralice Bible (1613)
1Tot U neem ik mijn toevlucht, o Jahweh; Laat mij toch nooit beschaamd komen staan.
1V tebeť, Hospodine, doufám, nechť nejsem zahanben na věky.
2Bevrijd en verlos mij door uw genade, Hoor mij aan, en kom mij te hulp.
2Vedlé spravedlnosti své vytrhni mne, a vyprosť mne; nakloň ke mně ucha svého, a spas mne.
3Wees mij een veilige, altijd toegankelijke rots; Gewaardig U, mij te helpen, want Gij zijt mijn toevlucht en schuts!
3Budiž mi skalou obydlí, na niž bych ustavičně utíkal; přikázal jsi ostříhati mne, nebo skála má i pevnost má ty jsi.
4Mijn God, red mij uit de hand van den boze, Uit de vuist van tyran en verdrukker.
4Bože můj, vytrhni mne z ruky bezbožníka, z ruky převráceného a násilníka.
5Want Gij, o Heer, zijt mijn hoop, Van kindsbeen af mijn vertrouwen, o Jahweh;
5Nebo ty jsi má naděje, Pane; Hospodine, v tebeť doufám od své mladosti.
6Ik steunde op U van de moederschoot af, Reeds vóór mijn geboorte waart Gij mijn beschermer. In U heb ik altijd gejubeld,
6Na tebe jsem zpolehl hned od života, z břicha matky mé ty jsi mne vyvedl, v tobě jest chvála má vždycky.
7Zodat ik velen een voorbeeld kon zijn. Gij zijt mijn machtige toevlucht geweest,
7Jako zázrak byl jsem mnohým, a však ty jsi mé silné doufání.
8Mijn mond bleef vervuld van uw lof; Zo heb ik uw glorie bezongen, Uw heerlijkheid iedere dag!
8Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.
9Verstoot mij niet, nu ik oud ben; Verlaat mij niet, nu de kracht mij ontzinkt.
9Nezamítejž mne v věku starosti; když zhyne síla má, neopouštějž mne.
10Want mijn vijanden houden al beraad over mij, En die mijn leven belagen, smeden samen hun plannen.
10Nebo mluvili nepřátelé moji proti mně, a ti, jenž střehou duše mé, radili se spolu,
11Ze zeggen: “God heeft hem verlaten; vervolgt en grijpt hem; Want er is niemand, die hem kan redden!”
11Pravíce: Bůh jej opustil, hoňte a popadněte jej, nebo kdo by ho vytrhl, není žádného.
12O God, blijf niet ver van mij af; Mijn God, kom mij spoedig te hulp!
12Bože, nevzdalujž se ode mne, Bože můj, přispějž mi na pomoc.
13Laat schaamte en schande hen treffen, Die mijn leven belagen; Hoon en smaad hen bedekken, Die mijn ongeluk zoeken.
13Nechť jsou zahanbeni, a zhynou protivníci duše mé; přikryti buďte lehkostí a hanbou, kteříž hledají pádu mého.
14Maar ìk wil standvastig vertrouwen, En al uw glorie blijven verkonden:
14Já pak ustavičně čekati, a vždy víc a víc tě chváliti budu.
15Mijn mond zal uw gerechtigheid melden, En altijd uw heil, want ik ken er geen maat van;
15Ústa má budou vypravovati spravedlnost tvou, každého dne spasení tvé, ačkoli mu počtu nevím.
16Ik zal de machtige daden des Heren verhalen, Jahweh, uw gerechtigheid roemen, de uwe alleen!
16Přistoupě k všelijaké moci Panovníka Hospodina, připomínati budu tvou vlastní spravedlnost.
17Gij hebt mij van jongsaf geleid, o mijn God, En tot nu toe heb ik uw wonderen verkondigd;
17Bože, učinil jsi mne od mladosti mé, a až po dnes vypravuji o divných činech tvých.
18Wil mij ook thans, nu ik oud ben en grijs, Toch nimmer verlaten, o God; Dan zal ik dit geslacht uw arm doen kennen, Heel het komend geslacht uw kracht.
18Protož také i do starosti a šedin, Bože, neopouštěj mne, až v známost uvedu rámě tvé tomuto věku, a všechněm potomkům sílu tvou.
19Uw rechtvaardigheid reikt tot de hemel, o God; Want Gij hebt grote dingen gedaan: wie is U gelijk, o mijn God!
19Nebo spravedlnost tvá, Bože, vyvýšená jest, provodíš zajisté věci veliké. Bože, kdo jest podobný tobě?
20Wel liet Gij mij veel smarten en rampen verduren, Maar Gij zult mij nu doen herleven,
20Kterýž ač jsi mi dal okusiti úzkostí velikých a hrozných, však zase k životu navrátíš mne, a z propastí země zase mne vyzdvihneš.
21Mij optrekken uit de diepten der aarde, Nog meer mij verhogen, en troosten.
21Rozmnožíš důstojnost mou, a zase utěšíš mne.
22Dan zal ik op harpen U danken voor uw trouw, o mijn God; U, Israëls Heilige, op de citer bezingen.
22I jáť také budu tě slaviti na nástroji hudebném, i pravdu tvou, Bože můj; žalmy tobě zpívati budu na harfě, ó svatý Izraelský.
23Mijn lippen zullen bij mijn lofzangen jubelen, Met mijn ziel, die Gij hebt verlost;
23Plésati budou rtové moji, když žalmy zpívati budu tobě, i duše má, kterouž jsi vykoupil.
24Ook mijn tong zal iedere dag uw rechtvaardigheid melden, Als schaamte en schande hen treffen, die mijn ongeluk zochten!
24Nadto i jazyk můj každý den vypravovati bude spravedlnost tvou; nebo se zastyděti a zahanbiti musili ti, jenž mého pádu hledali.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.