Psalmen 135
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
Kralice Bible (1613)
1Halleluja! Looft Jahweh’s Naam, Looft Hem, dienaars van Jahweh:
1Halelujah. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
2Gij, die in het huis van Jahweh staat, In de voorhoven van het huis van onzen God!
2Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
3Looft Jahweh: want Jahweh is goed, Verheerlijkt zijn Naam: want die is zo lieflijk;
3Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
4Want Jahweh heeft Zich Jakob verkoren, En Israël tot zijn bezit!
4Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
5Ja, ik weet het: Jahweh is groot, Onze Heer boven alle goden verheven;
5Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš nade všecky bohy.
6Jahweh doet wat Hij wil In hemel en aarde, in zeeën en diepten.
6Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
7Hij laat de wolken verrijzen Aan de kimmen der aarde; Smeedt de bliksem tot regen, Haalt de wind uit zijn schuren.
7Kterýž způsobuje to, že páry vystupují od krajů země; blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
8Hij was het, die Egypte’s eerstgeborenen sloeg, Van mensen en vee;
8Kterýž zbil prvorozené v Egyptě, od člověka až do hovada.
9Die tekenen en wonderen deed in uw midden, Egypte, Tegen Farao en al die hem dienden;
9Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe, Egypte, na Faraona i na všecky služebníky jeho.
10Die talrijke volken versloeg, En machtige koningen doodde:
10Kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,
11Sichon, den vorst der Amorieten, En Og, den koning van Basjan. Hij was het, die alle vorsten vernielde En alle koninkrijken van Kanaän;
11Seona krále Amorejského, a Oga krále Bázan, i všecka království Kananejská.
12En die hun land ten erfdeel gaf, Tot bezit aan Israël, zijn volk.
12A dal zemi jejich v dědictví, v dědictví Izraelovi lidu svému.
13Uw Naam duurt eeuwig, o Jahweh, Uw roem, o Jahweh, van geslacht tot geslacht;
13Hospodine, jméno tvé na věky, Hospodine, památka tvá od národu až do pronárodu.
14Want Jahweh schaft recht aan zijn volk, En ontfermt Zich over zijn dienaars.
14Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a služebníkům svým bude milostiv.
15Maar de goden der volken zijn zilver en goud, Door mensenhanden gemaakt:
15Ale modly pohanské stříbro a zlato, dílo rukou lidských,
16Ze hebben een mond, maar kunnen niet spreken; Ogen, maar kunnen niet zien;
16Ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí.
17Oren, maar kunnen niet horen; Ze hebben geen adem in hun mond.
17Uši mají a neslyší, nýbrž ani ducha není v ústech jejich.
18Aan hen worden gelijk, die ze maken, En allen, die er op hopen!
18Buďtež jim podobní, kteříž je dělají, a kdožkoli naději svou v nich skládají.
19Huis van Israël, zegent dan Jahweh; Huis van Aäron, zegent dan Jahweh;
19Dome Izraelský, dobrořečte Hospodinu; dome Aronův, dobrořečte Hospodinu.
20Huis van Levi, zegent dan Jahweh; Die Jahweh vrezen, zegent dan Jahweh;
20Dome Léví, dobrořečte Hospodinu; kteříž se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu.
21Gezegend zij Jahweh uit Sion, Hij, die in Jerusalem woont!
21Požehnaný Hospodin z Siona, kterýž přebývá v Jeruzalémě. Halelujah.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.