Psalmen 94
Petrus Canisius Bible, 1939 (De Heilige Schrift)
Kralice Bible (1613)
1Jahweh, wrekende God, God der wrake, treed op;
1Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2Verhef U, Rechter der aarde, Vergeld de trotsen wat ze verdienen!
2Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3Hoelang nog zullen de zondaars, o Jahweh, Hoelang nog zullen de boosdoeners juichen?
3Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4Al die booswichten pochen en snoeven, En een hoge toon slaan ze aan!
4Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5Jahweh, ze vertrappen uw volk, En verdrukken uw erfdeel;
5Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6Ze doden weduwen en wezen, Vermoorden die bij ons kwamen wonen.
6Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7En dan zeggen ze nog: Jahweh ziet het niet eens, De God van Jakob merkt het niet!
7Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8Domme kudde, word toch verstandig; Gij dwazen, wanneer wordt gij wijs?
8Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9Zou Hij het niet horen, die het oor heeft geplant, Niet zien, die het oog heeft geschapen;
9Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10Zou Hij, die de volkeren tuchtigt, niet straffen, Onwetend zijn, die den mens onderricht?
10Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11Neen, Jahweh kent de gedachten der mensen, Hij weet, dat het hersenschimmen zijn.
11Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12Jahweh, gelukkig de man, dien Gij onderricht, En dien Gij leert uit uw wet:
12Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13Hoe hij gelaten moet zijn in dagen van rampspoed, Totdat voor den boze het graf is gedolven;
13Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14Hoe Jahweh zijn volk niet verstoot, En nooit zijn erfdeel verlaat;
14Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15Hoe de brave zijn recht weer verkrijgt, Alle oprechten van hart weer geluk!
15Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16Wie anders neemt het voor mij tegen de boosdoeners op, Wie staat mij tegen de booswichten bij?
16Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17Wanneer Jahweh mij niet te hulp was gekomen, Dan lag ik misschien al lang in het graf.
17Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18Maar als ik denk: nú wankelt mijn voet, Dan steunt mij uw goedheid, o Jahweh;
18Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19En wanneer zware zorgen mij innerlijk drukken, Dan verkwikt uw vertroosting mijn ziel.
19Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20Zoudt Gij iets gemeen hebben met de zetel van onrecht, Die onheil sticht op gezag van de wet;
20Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21Met hen, die het leven der braven belagen, En onschuldig bloed durven straffen?
21Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22Neen, voor mij is Jahweh een toevlucht, Mijn God een veilige Rots;
22Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23Maar hùn vergeldt Hij hun onrecht, En vernielt ze om hun boosheid: Jahweh, onze God!
23Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.