Psalms 137
Berean Standard BibleTranslation
Berean Standard Bible
Kralice Bible (1613)
1By the rivers of Babylon we sat and wept when we remembered Zion.
1Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.
2There on the willows we hung our harps,
2Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.
3for there our captors requested a song; our tormentors demanded songs of joy: “Sing us a song of Zion.”
3A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:
4How can we sing a song of the LORD in a foreign land?
4Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?
5If I forget you, O Jerusalem, may my right hand cease to function.
5Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.
6May my tongue cling to the roof of my mouth if I do not remember you, if I do not exalt Jerusalem as my greatest joy!
6Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.
7Remember, O LORD, the sons of Edom on the day Jerusalem fell: “Destroy it,” they said, “tear it down to its foundations!”
7Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.
8O Daughter of Babylon, doomed to destruction, blessed is he who repays you as you have done to us.
8Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.
9Blessed is he who seizes your infants and dashes them against the rocks.
9Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.