Přísloví 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
1Мудра жена зида кућу своју, а луда својим рукама раскопава.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
2Ко ходи право, боји се Господа; а ко је опак на својим путевима, презире Га.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
3У устима је безбожниковим прут охолости, а мудре чувају уста њихова.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
4Где нема волова, чисте су јасле; а обилата је летина од силе воловске.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
5Истинит сведок не лаже, а лажан сведок говори лаж.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
6Подсмевач тражи мудрост, и не находи је; а разумном је знање лако наћи.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
7Иди од човека безумног, јер нећеш чути паметне речи.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
8Мудрост је паметног да пази на пут свој, а безумље је безумних превара.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
9Безумнима је шала грех, а међу праведнима је добра воља.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
10Срце свачије зна јад душе своје; и у весеље његово не меша се други.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
11Дом безбожнички раскопаће се, а колиба праведних цветаће.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
12Неки се пут чини човеку прав, а крај му је пут к смрти.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
13И од смеха боли срце, и весељу крај бива жалост.
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
14Путева својих наситиће се ко је изопаченог срца, али га се клони човек добар.
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
15Луд верује свашта, а паметан пази на своје кораке.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
16Мудар се боји и уклања се од зла, а безуман навире и слободан је.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
17Нагао човек чини безумље, а пакостан је човек мрзак.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
18Луди наслеђује безумље, а разборити венчава се знањем.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
19Клањају се зли пред добрима и безбожни на вратима праведног.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
20Убоги је мрзак и пријатељу свом, а богати имају много пријатеља.
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
21Ко презире ближњег свог греши; а ко је милостив убогима, благо њему.
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
22Који смишљају зло, не лутају ли? А милост и вера биће онима који смишљају добро.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
23У сваком труду има добитка, а говор уснама само је сиромаштво.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
24Мудрима је венац богатство њихово, а безумље безумних остаје безумље.
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
25Истинит сведок избавља душе, а лажан говори превару.
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
26У страху је Господњем јако поуздање, и синовима је уточиште.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
27Страх је Господњи извор животу да се човек сачува од пругала смртних.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
28У мноштву је народа слава цару; а кад нестаје народа, пропаст је владаоцу.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
29Ко је спор на гнев, велика је разума; а ко је нагао показује лудост.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
30Живот је телу срце здраво, а завист је трулеж у костима.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
31Ко чини криво убогоме, срамоти Створитеља његовог; а поштује Га ко је милостив сиромаху.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
32За зло своје повргнуће се безбожник, а праведник нада се и на самрти.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
33Мудрост почива у срцу разумног човека, а шта је у безумнима познаје се.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
34Правда подиже народ, а грех је срамота народима.
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
35Мио је цару разуман слуга, али на срамотног гневи се.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.