Přísloví 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
1[Sapiens mulier ædificat domum suam; insipiens exstructam quoque manibus destruet.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
2Ambulans recto itinere, et timens Deum, despicitur ab eo qui infami graditur via.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
3In ore stulti virga superbiæ; labia autem sapientium custodiunt eos.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
4Ubi non sunt boves, præsepe vacuum est; ubi autem plurimæ segetes, ibi manifesta est fortitudo bovis.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
5Testis fidelis non mentitur; profert autem mendacium dolosus testis.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
6Quærit derisor sapientiam, et non invenit; doctrina prudentium facilis.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
7Vade contra virum stultum, et nescit labia prudentiæ.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
8Sapientia callidi est intelligere viam suam, et imprudentia stultorum errans.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
9Stultus illudet peccatum, et inter justos morabitur gratia.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
10Cor quod novit amaritudinem animæ suæ, in gaudio ejus non miscebitur extraneus.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
11Domus impiorum delebitur: tabernacula vero justorum germinabunt.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
12Est via quæ videtur homini justa, novissima autem ejus deducunt ad mortem.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
13Risus dolore miscebitur, et extrema gaudii luctus occupat.
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
14Viis suis replebitur stultus, et super eum erit vir bonus.]
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
15[Innocens credit omni verbo; astutus considerat gressus suos. Filio doloso nihil erit boni; servo autem sapienti prosperi erunt actus, et dirigetur via ejus.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
16Sapiens timet, et declinat a malo; stultus transilit, et confidit.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
17Impatiens operabitur stultitiam, et vir versutus odiosus est.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
18Possidebunt parvuli stultitiam, et exspectabunt astuti scientiam.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
19Jacebunt mali ante bonos, et impii ante portas justorum.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
20Etiam proximo suo pauper odiosus erit: amici vero divitum multi.
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
21Qui despicit proximum suum peccat; qui autem miseretur pauperis beatus erit. Qui credit in Domino misericordiam diligit.
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
22Errant qui operantur malum; misericordia et veritas præparant bona.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
23In omni opere erit abundantia; ubi autem verba sunt plurima, ibi frequenter egestas.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
24Corona sapientium divitiæ eorum; fatuitas stultorum imprudentia.
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
25Liberat animas testis fidelis, et profert mendacia versipellis.]
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
26[In timore Domini fiducia fortitudinis, et filiis ejus erit spes.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
27Timor Domini fons vitæ, ut declinent a ruina mortis.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
28In multitudine populi dignitas regis, et in paucitate plebis ignominia principis.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
29Qui patiens est multa gubernatur prudentia; qui autem impatiens est exaltat stultitiam suam.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
30Vita carnium sanitas cordis; putredo ossium invidia.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
31Qui calumniatur egentem exprobrat factori ejus; honorat autem eum qui miseretur pauperis.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
32In malitia sua expelletur impius: sperat autem justus in morte sua.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
33In corde prudentis requiescit sapientia, et indoctos quosque erudiet.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
34Justitia elevat gentem; miseros autem facit populos peccatum.
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
35Acceptus est regi minister intelligens; iracundiam ejus inutilis sustinebit.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.