Přísloví 29
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
1[Viro qui corripientem dura cervice contemnit, repentinus ei superveniet interitus, et eum sanitas non sequetur.
2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
2In multiplicatione justorum lætabitur vulgus; cum impii sumpserint principatum, gemet populus.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
3Vir qui amat sapientiam lætificat patrem suum; qui autem nutrit scorta perdet substantiam.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
4Rex justus erigit terram; vir avarus destruet eam.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
5Homo qui blandis fictisque sermonibus loquitur amico suo rete expandit gressibus ejus.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
6Peccantem virum iniquum involvet laqueus, et justus laudabit atque gaudebit.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
7Novit justus causam pauperum; impius ignorat scientiam.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
8Homines pestilentes dissipant civitatem; sapientes vero avertunt furorem.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
9Vir sapiens si cum stulto contenderit, sive irascatur, sive rideat, non inveniet requiem.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
10Viri sanguinum oderunt simplicem; justi autem quærunt animam ejus.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
11Totum spiritum suum profert stultus; sapiens differt, et reservat in posterum.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
12Princeps qui libenter audit verba mendacii, omnes ministros habet impios.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
13Pauper et creditor obviaverunt sibi: utriusque illuminator est Dominus.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
14Rex qui judicat in veritate pauperes, thronus ejus in æternum firmabitur.]
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
15[Virga atque correptio tribuit sapientiam; puer autem qui dimittitur voluntati suæ confundit matrem suam.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
16In multiplicatione impiorum multiplicabuntur scelera, et justi ruinas eorum videbunt.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
17Erudi filium tuum, et refrigerabit te, et dabit delicias animæ tuæ.
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
18Cum prophetia defecerit, dissipabitur populus; qui vero custodit legem beatus est.
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
19Servus verbis non potest erudiri, quia quod dicis intelligit, et respondere contemnit.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
20Vidisti hominem velocem ad loquendum? stultitia magis speranda est quam illius correptio.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
21Qui delicate a pueritia nutrit servum suum postea sentiet eum contumacem.]
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
22[Vir iracundus provocat rixas, et qui ad indignandum facilis est erit ad peccandum proclivior.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
23Superbum sequitur humilitas, et humilem spiritu suscipiet gloria.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
24Qui cum fure participat odit animam suam; adjurantem audit, et non indicat.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
25Qui timet hominem cito corruet; qui sperat in Domino sublevabitur.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
26Multi requirunt faciem principis, et judicium a Domino egreditur singulorum.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
27Abominantur justi virum impium, et abominantur impii eos qui in recta sunt via. Verbum custodiens filius extra perditionem erit.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.