Přísloví 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
1[Fili mi, attende ad sapientiam meam, et prudentiæ meæ inclina aurem tuam:
2Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
2ut custodias cogitationes, et disciplinam labia tua conservent. Ne attendas fallaciæ mulieris;
3Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
3favus enim distillans labia meretricis, et nitidius oleo guttur ejus:
4Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
4novissima autem illius amara quasi absinthium, et acuta quasi gladius biceps.
5Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
5Pedes ejus descendunt in mortem, et ad inferos gressus illius penetrant.
6Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
6Per semitam vitæ non ambulant; vagi sunt gressus ejus et investigabiles.
7Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
7Nunc ergo fili mi, audi me, et ne recedas a verbis oris mei.
8Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
8Longe fac ab ea viam tuam, et ne appropinques foribus domus ejus.
9Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
9Ne des alienis honorem tuum, et annos tuos crudeli:
10Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
10ne forte implentur extranei viribus tuis, et labores tui sint in domo aliena,
11I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
11et gemas in novissimis, quando consumpseris carnes tuas et corpus tuum, et dicas:
12A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
12Cur detestatus sum disciplinam, et increpationibus non acquievit cor meum,
13A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
13nec audivi vocem docentium me, et magistris non inclinavi aurem meam?
14O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
14pene fui in omni malo, in medio ecclesiæ et synagogæ.
15Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
15Bibe aquam de cisterna tua, et fluenta putei tui;
16Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
16deriventur fontes tui foras, et in plateis aquas tuas divide.
17Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
17Habeto eas solus, nec sint alieni participes tui.
18Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
18Sit vena tua benedicta, et lætare cum muliere adolescentiæ tuæ.
19Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
19Cerva carissima, et gratissimus hinnulus: ubera ejus inebrient te in omni tempore; in amore ejus delectare jugiter.
20Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
20Quare seduceris, fili mi, ab aliena, et foveris in sinu alterius?
21Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
21Respicit Dominus vias hominis, et omnes gressus ejus considerat.
22Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
22Iniquitates suas capiunt impium, et funibus peccatorum suorum constringitur.
23Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
23Ipse morietur, quia non habuit disciplinam, et in multitudine stultitiæ suæ decipietur.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.