Přísloví 31
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
1Verba Lamuelis regis. Visio qua erudivit eum mater sua.
2Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
2[Quid, dilecte mi? quid, dilecte uteri mei? quid, dilecte votorum meorum?
3Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
3Ne dederis mulieribus substantiam tuam, et divitias tuas ad delendos reges.
4Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
4Noli regibus, o Lamuel, noli regibus dare vinum, quia nullum secretum est ubi regnat ebrietas;
5Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
5et ne forte bibant, et obliviscantur judiciorum, et mutent causam filiorum pauperis.
6Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
6Date siceram mœrentibus, et vinum his qui amaro sunt animo.
7Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
7Bibant, et obliviscantur egestatis suæ, et doloris sui non recordentur amplius.
8Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
8Aperi os tuum muto, et causis omnium filiorum qui pertranseunt.
9Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
9Aperi os tuum, decerne quod justum est, et judica inopem et pauperem.]
10Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
10[Mulierem fortem quis inveniet? procul et de ultimis finibus pretium ejus.
11Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
11Confidit in ea cor viri sui, et spoliis non indigebit.
12Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
12Reddet ei bonum, et non malum, omnibus diebus vitæ suæ.
13Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
13Quæsivit lanam et linum, et operata est consilia manuum suarum.
14Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
14Facta est quasi navis institoris, de longe portans panem suum.
15Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
15Et de nocte surrexit, deditque prædam domesticis suis, et cibaria ancillis suis.
16Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
16Consideravit agrum, et emit eum; de fructu manuum suarum plantavit vineam.
17Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
17Accinxit fortitudine lumbos suos, et roboravit brachium suum.
18Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
18Gustavit, et vidit quia bona est negotiatio ejus; non extinguetur in nocte lucerna ejus.
19Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
19Manum suam misit ad fortia, et digiti ejus apprehenderunt fusum.
20Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
20Manum suam aperuit inopi, et palmas suas extendit ad pauperem.
21Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
21Non timebit domui suæ a frigoribus nivis; omnes enim domestici ejus vestiti sunt duplicibus.
22Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
22Stragulatam vestem fecit sibi; byssus et purpura indumentum ejus.
23Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
23Nobilis in portis vir ejus, quando sederit cum senatoribus terræ.
24Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
24Sindonem fecit, et vendidit, et cingulum tradidit Chananæo.
25Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
25Fortitudo et decor indumentum ejus, et ridebit in die novissimo.
26Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
26Os suum aperuit sapientiæ, et lex clementiæ in lingua ejus.
27Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
27Consideravit semitas domus suæ, et panem otiosa non comedit.
28Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
28Surrexerunt filii ejus, et beatissimam prædicaverunt; vir ejus, et laudavit eam.
29Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
29Multæ filiæ congregaverunt divitias; tu supergressa es universas.
30Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
30Fallax gratia, et vana est pulchritudo: mulier timens Dominum, ipsa laudabitur.
31Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
31Date ei de fructu manuum suarum, et laudent eam in portis opera ejus.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.