Přísloví 28
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
1[Fugit impius nemine persequente; justus autem, quasi leo confidens, absque terrore erit.
2Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
2Propter peccata terræ multi principes ejus; et propter hominis sapientiam, et horum scientiam quæ dicuntur, vita ducis longior erit.
3Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
3Vir pauper calumnians pauperes similis est imbri vehementi in quo paratur fames.]
4Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
4[Qui derelinquunt legem laudant impium; qui custodiunt, succenduntur contra eum.
5Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
5Viri mali non cogitant judicium; qui autem inquirunt Dominum animadvertunt omnia.
6Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
6Melior est pauper ambulans in simplicitate sua quam dives in pravis itineribus.
7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
7Qui custodit legem filius sapiens est; qui autem comessatores pascit confundit patrem suum.
8Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
8Qui coacervat divitias usuris et fœnore, liberali in pauperes congregat eas.
9Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
9Qui declinat aures suas ne audiat legem, oratio ejus erit execrabilis.
10Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
10Qui decipit justos in via mala, in interitu suo corruet, et simplices possidebunt bona ejus.
11Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
11Sapiens sibi videtur vir dives; pauper autem prudens scrutabitur eum.
12Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
12In exsultatione justorum multa gloria est; regnantibus impiis, ruinæ hominum.
13Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
13Qui abscondit scelera sua non dirigetur; qui autem confessus fuerit et reliquerit ea, misericordiam consequetur.
14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
14Beatus homo qui semper est pavidus; qui vero mentis est duræ corruet in malum.
15Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
15Leo rugiens et ursus esuriens, princeps impius super populum pauperem.
16Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
16Dux indigens prudentia multos opprimet per calumniam; qui autem odit avaritiam, longi fient dies ejus.
17Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
17Hominem qui calumniatur animæ sanguinem, si usque ad lacum fugerit, nemo sustinet.
18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
18Qui ambulat simpliciter salvus erit; qui perversis graditur viis concidet semel.
19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
19Qui operatur terram suam satiabitur panibus; qui autem sectatur otium replebitur egestate.]
20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
20[Vir fidelis multum laudabitur; qui autem festinat ditari non erit innocens.
21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
21Qui cognoscit in judicio faciem non bene facit; iste et pro buccella panis deserit veritatem.
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
22Vir qui festinat ditari, et aliis invidet, ignorat quod egestas superveniet ei.
23Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
23Qui corripit hominem gratiam postea inveniet apud eum, magis quam ille qui per linguæ blandimenta decipit.
24Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
24Qui subtrahit aliquid a patre suo et a matre, et dicit hoc non esse peccatum, particeps homicidæ est.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
25Qui se jactat et dilatat, jurgia concitat; qui vero sperat in Domino sanabitur.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
26Qui confidit in corde suo stultus est; qui autem graditur sapienter, ipse salvabitur.
27Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
27Qui dat pauperi non indigebit; qui despicit deprecantem sustinebit penuriam.
28Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
28Cum surrexerint impii, abscondentur homines; cum illi perierint, multiplicabuntur justi.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.