Přísloví
Chapter 28
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Přísloví 28

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
1Безбожник втїкає й тодї, як нїхто за ним не жене, а праведник сьміливий як лев.
2Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
2Коли край одступить від закону, тодї в йому много старших, а з одним розумним і тямущим мужом — він довговічен.
3Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
3Убогий чоловік, що вбогих оббирає, — се ливень проливний, що хлїб на нивах змиває.
4Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
4Відступники від закону безбожних вихваляють, а ті що певнять закон, — гнїв на них мають.
5Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
5Ледачі люде не розуміють правди; хто вірен Господу, такий на все розумен.
6Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
6Лучший той злиденник, що непорочен ходить, нїж багатир, що кривими путьми ступає.
7Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
7Додержуєш закон, — розумний син ти в батька, з ледачими дружиш, — отця твого соромиш.
8Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
8Хто маєтки свої намножує лихвами, збірає про того, хто помагає вбогим.
9Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
9Хто ухо відхиляє, щоб не слухать закону, того й молитва — хиба лиш гидота.
10Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
10Хто праведних звів на беззаконну стежку, сам упаде в свою яму, а невинним таки добре буде.
11Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
11Чоловік багатий — мудрий в очах своїх, та злиденник розумний його осоромить.
12Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
12Як праведні веселяться, то й велика радість, як же в гору ростуть безбожні, ховаються люде.
13Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
13Хто прикриває гріхи свої, не зазнає щастя, а хто признається й їх покине, той ласки доступить.
14Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
14Щасливий чоловік, що все в страсї ходить; хто ж серце запече, у біду попаде.
15Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
15Як лев рикаючий й ведмідь голодний, так пан безбожний убогій людинї.
16Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
16Нерозумний володїтель тїснить людей многих, хто ж користї не любить, — життє продовжає.
17Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
17Чоловік, що привинивсь проливом людської крови, — хоч би втїкав і в могилу, нїхто його не здержить.
18Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
18Хто ходить в невинностї, не дознає шкоди, хто ж ступає путьми кривими, — на одній з них впаде.
19Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
19Хто паше свою землю, мати ме що їсти, хто ж любуєсь у неробстві, глодати ме злиднї.
20Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
20Вірний чоловік — богатий на спасибі, хто ж рад борзо збогатитись, той не уйде кари.
21Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
21Не добре, в судї вважати на особу; такий чоловік й за окраєць хлїба одступить від правди.
22Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
22Завидливий наздогін біжить за багацтвом, і не в догад йому, що здогонить злиднї.
23Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
23Хто другому дорікає, здобуде з часом більше ласки, як той, що лестить язиком.
24Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
24Хто в батька-матері вкраде, та й каже: „се не гріх‟, — той товариш рабівника.
25Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
25Надутий розпалює сварку, хто ж надїєсь на Господа, — добро йому буде.
26Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
26Хто лиш на себе вповає, той безумен, а хто ходить у мудростї — спасеться від злого.
27Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
27Хто вбогому дає, не знати ме нужди, хто ж одвертає очі свої од його, — того проклинають.
28Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
28Як безбожні йдуть у гору, — ховаються люде; як же вони упадають, — праведник більшає.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.