Přísloví
Chapter 24
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Přísloví 24

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
1Нехай тебе до злих людей не пориває, анї бажай товаришувати з ними,
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
2Бо в серцї в них насильство, а уста їх говорять лихе.
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
3Мудрістю уладжуєсь дім, і розумом скріпляєсь,
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
4Знаннє же сповняє внутро його всяким дорогим і прекрасним майном.
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
5Мудрий чоловік потужен, і розум піддержує силу в чоловіка.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
6Тим то й війну веди з розвагою, а добрий конець буде, як буде доволї нарад.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
7Про дурного мудрість — річ надто висока, й в брамі нї пари він із уст не пустить.
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
8Хто задумає заподїяти лихо, того й лиходїєм називають.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
9Помисл дурноти — гріх; зрадник — людям гидота.
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
10Коли ти в бідї показавсь безсилком, то бідна сила в тебе.
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
11Рятуй тих, що їх на смерть ведуть, а тих, що їх засуджено на страченнє — чи ж покинеш їх?
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
12Скажеш може: Ми про се не знали! Та, може, й той не знає, що вивідує серця? Той, що дивиться тобі в душу, той се знає, й відплатить чоловікові по вчинках його.
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
13Їж, сину мій, мед, бо він смачний, й крижку, бо солодка вона піднебенню:
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
14Оттаке й спізнаннє мудростї для душі твоєї. Як ти вже знайшов її, то й придбав будущину ти, й надїя твоя не даремна.
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
15Безбожний! не задумуй лиха на домівку праведного, й не пустош місця спокою його,
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
16Бо праведний впаде сїм раз — і встане, безбожні же впадуть у погибель.
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
17Як ворог твій впаде, не радуйсь, і не веселись у серцї, як він спотикнеться;
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
18А то побачить Господь і невгодно буде воно йому, й одверне гнїв свій від його.
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
19Не сердься на лиходїїв, і не завидуй безбожним,
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
20Бо лихого будущина пропаща, а сьвітильник безбожних загасне.
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
21Мій сину! Господа й царя твого страхайся; з ворохобниками не товаришуй,
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
22Бо нагло прийде погибель від них, — і біду від обох — хто її наперед узнає?
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
23Сказано ще й се мудрими: Вважати в судї на особу — се погано.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
24Хто винуватому скаже: „Ти невинен‟, того клясти ме люд, того зненавидить народ;
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
25Хто ж викаже його вину, тих будуть любити й благословити.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
26Хто відказує по правдї, наче в уста цїлує.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
27Упорай перш твої поза домом справи, упорай перш усе на твойму полі, а тодї вже й в твоїй домівцї розпоряджуй.
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
28Не будь льживим на ближнього твого сьвідком; чого ж бо тобі оманювати устами твоїми?
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
29Не говори: Як він менї вчинив, так само й я йому вчиню: відплачу чоловікови по вчинкам його.
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
30Йшов я раз попри поле чоловіка лїнивого, й уз виноградний сад чоловіка скупоумного:
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
31Дивлюсь — терниною все позаростало, земля кругом кропивою окрилась, а камінна огорожя розвалилась.
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
32Споглянув я й взяв се до серця, споглянув та й навчивсь такій пересторозї:
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
33Не довго будеш спати, не довго дрімати; не довго — згорнувши руки, полежиш, —
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
34Аж ось прийде, мов прихожий, вбожество твоє, й нужда твоя — мов чоловік оружний.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.