Přísloví 24
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
King James Version with Apocrypha
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
1Be not thou envious against evil men, neither desire to be with them.
2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
2For their heart studieth destruction, and their lips talk of mischief.
3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
3Through wisdom is an house builded; and by understanding it is established:
4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
4And by knowledge shall the chambers be filled with all precious and pleasant riches.
5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
5A wise man is strong; yea, a man of knowledge increaseth strength.
6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
6For by wise counsel thou shalt make thy war: and in multitude of counsellors there is safety.
7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
7Wisdom is too high for a fool: he openeth not his mouth in the gate.
8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
8He that deviseth to do evil shall be called a mischievous person.
9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
9The thought of foolishness is sin: and the scorner is an abomination to men.
10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
10If thou faint in the day of adversity, thy strength is small.
11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
11If thou forbear to deliver them that are drawn unto death, and those that are ready to be slain;
12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
12If thou sayest, Behold, we knew it not; doth not he that pondereth the heart consider it ? and he that keepeth thy soul, doth not he know it ? and shall not he render to every man according to his works?
13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
13My son, eat thou honey, because it is good; and the honeycomb, which is sweet to thy taste:
14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
14So shall the knowledge of wisdom be unto thy soul: when thou hast found it , then there shall be a reward, and thy expectation shall not be cut off.
15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
15Lay not wait, O wicked man , against the dwelling of the righteous; spoil not his resting place:
16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
16For a just man falleth seven times, and riseth up again: but the wicked shall fall into mischief.
17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
17Rejoice not when thine enemy falleth, and let not thine heart be glad when he stumbleth:
18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
18Lest the LORD see it , and it displease him, and he turn away his wrath from him.
19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
19Fret not thyself because of evil men , neither be thou envious at the wicked;
20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
20For there shall be no reward to the evil man; the candle of the wicked shall be put out.
21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
21My son, fear thou the LORD and the king: and meddle not with them that are given to change:
22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
22For their calamity shall rise suddenly; and who knoweth the ruin of them both?
23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
23These things also belong to the wise. It is not good to have respect of persons in judgment.
24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
24He that saith unto the wicked, Thou art righteous; him shall the people curse, nations shall abhor him:
25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
25But to them that rebuke him shall be delight, and a good blessing shall come upon them.
26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
26Every man shall kiss his lips that giveth a right answer.
27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
27Prepare thy work without, and make it fit for thyself in the field; and afterwards build thine house.
28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
28Be not a witness against thy neighbour without cause; and deceive not with thy lips.
29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
29Say not, I will do so to him as he hath done to me: I will render to the man according to his work.
30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
30I went by the field of the slothful, and by the vineyard of the man void of understanding;
31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
31And, lo, it was all grown over with thorns, and nettles had covered the face thereof, and the stone wall thereof was broken down.
32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
32Then I saw, and considered it well: I looked upon it, and received instruction.
33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
33Yet a little sleep, a little slumber, a little folding of the hands to sleep:
34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
34So shall thy poverty come as one that travelleth; and thy want as an armed man.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.