Přísloví
Chapter 15
Kralice Bible (1613)
vs Kulish and Puluj B…
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Přísloví 15

Kralice Bible (1613)
Kulish and Puluj Bible (1905)
1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
1Відказ лагідний гнїв палкий гасить, а зневажливе слово розбуджує лютість.
2Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
2Язик мудрих подає добрі відомостї, а уста безумних мелють лиш дурницї.
3Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
3Господнї очі скрізь по сьвіту позирають, і доброго й лихого вони вбачають.
4Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
4Лагідний язик — се дерево жизнї, а необузданий — пригноблює духа.
5Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
5Дурний нехтує отецьку науку, хто ж вважає на докір, — добрий розум має.
6V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
6В дому в праведного — достаток добра, а в доходах безбожного — самий хиба розстрій.
7Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
7Уста мудрих ширять знаннє, та не так серце безумних.
8Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
8Жертва безбожних — гидота Господеві, молитва ж праведних угодна йому.
9Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
9Противна Господу безбожного дорога; хто ж ходить дорогою правди — сей йому любий.
10Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
10Страшенна кара тим, хто праву путь покине; й хто ненавидить докір, — погибне.
11Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
11І преисподня й ад явні Господеві, а надто — серця синів людських.
12Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
12Не любить ледарь тих, хто його картає, та до мудрих він також не пійде.
13Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
13Веселе серце чинить і лице веселим, а як туга в серцї, то і душа ниє.
14Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
14Розумне серце шукає знання, уста ж безумних дурницями живуть.
15Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
15В нещасного всї днї сумнії, у кого ж серце веселе, тому що дня гостина.
16Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
16У страсї Божому й мале далеко лучше, анїж скарби великі в тревозї.
17Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
17Смачнїйша мисочка капусти, да з любови, анїж з приправою ненавистї теля товсте.
18Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
18Палкий чоловік доводить до сварки, а лагідний втихомиряє незгоду.
19Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
19Лїнивого дорога — мов тернєм встелена, дорога же праведних — гладка.
20Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
20Розумний син отця свого возвеселяє, дурний же чоловік і матїрю помітає.
21Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
21Дурницї — радощі безумному, а чоловік розумний ступає правою дорогою.
22Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
22Без поради розпочате дїло розбиваєсь, як же порадників доволї, воно остоїться.
23Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
23Радість чоловікові — (розумний) відказ із уст його; слово в час сказане — яке воно любе!
24Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
24Путь життя мудрого веде вгору, щоб відбитись йому від пропастї в низу.
25Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
25Дім надутих розвалить Господь, а межу вдовину утвердить.
26Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
26Гидота Господу задуми ледачих, слова же невинних любі йому.
27Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
27Зруйнує дом свій, хто любить підкупство, а жити ме, хто ненавидить гостинцї.
28Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
28Обдумує відказ праведного серце, уста же безбожників вимітують зло.
29Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
29Далекий Господь од безбожних, молитву ж праведних він слухає.
30To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
30Ясний погляд веселить серце; приятна новина тучить навіть костї.
31Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
31Ухо, уважне до науки жизнї, пробуває між мудрими.
32Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
32Хто відкидає упомин, — не дбає про свою душу; хто ж уважний на докір, — набуває розуму.
33Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
33Страх Господень навчає мудростї, й славу випереджує покора.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.