Přísloví 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
1Одговор благ утишава гнев, а реч прека подиже срдњу.
2Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
2Језик мудрих људи украшава знање, а уста безумних просипају безумље.
3Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
3Очи су Господње на сваком месту гледајући зле и добре.
4Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
4Здрав је језик дрво животно, а опачина с њега кршење од ветра.
5Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
5Луд се руга наставом оца свог; а ко прима укор бива паметан.
6V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
6У кући праведниковој има много блага; а у дохотку је безбожниковом расап.
7Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
7Усне мудрих људи сеју знање, а срце безумничко не чини тако.
8Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
8Жртва је безбожничка гад Господу, а молитва праведних угодна Му је.
9Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
9Гад је Господу пут безбожников; а ко иде за правдом, њега љуби.
10Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
10Карање је зло ономе ко оставља пут; који мрзи на укор, умреће.
11Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
11Пакао је и погибао пред Господом, а камоли срца синова човечијих.
12Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
12Подсмевач не љуби оног ко га кори, нити иде к мудрима.
13Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
13Весело срце весели лице, а жалост у срцу обара дух.
14Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
14Срце разумно тражи знање, а уста безумних људи наслађују се безумљем.
15Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
15Сви су дани невољникови зли; а ко је веселог срца, на гозби је једнако.
16Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
16Боље је мало са страхом Господњим него велико благо с немиром.
17Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
17Боље је јело од зеља где је љубав него од вола угојена где је мржња.
18Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
18Човек гневљив замеће распру; а ко је спор на гнев, утишава свађу.
19Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
19Пут је лењога као ограда од трња, а стаза је праведних насута.
20Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
20Мудар је син радост оцу, а човек безуман презире матер своју.
21Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
21Безумље је радост безумнику, а разуман човек ходи право.
22Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
22Намере се расипају кад нема савета, а тврдо стоје где је много саветника.
23Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
23Радује се човек одговором уста својих, и реч у време како је добра!
24Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
24Пут к животу иде горе разумноме да се сачува од пакла одоздо.
25Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
25Господ раскопава кућу поноситима, а међу удовици утврђује.
26Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
26Мрске су Господу мисли зле, а беседе чистих миле су.
27Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
27Лакомац затире своју кућу, а ко мрзи на поклоне жив ће бити.
28Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
28Срце праведниково премишља шта ће говорити, а уста безбожничка ригају зло.
29Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
29Далеко је Господ од безбожних, а молитву праведних чује.
30To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
30Вид очни весели срце, добар глас гоји кости.
31Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
31Ухо које слуша карање животно наставаће међу мудрима.
32Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
32Ко одбацује наставу, не мари за душу своју; а ко слуша карање, бива разуман.
33Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
33Страх је Господњи настава к мудрости, и пре славе иде смерност.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.