Přísloví 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
1Сиромах који ходи у безазлености својој бољи је него опаки уснама својим, који је безуман.
2Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
2Кад је душа без знања, није добро; и ко је брзих ногу, спотиче се.
3Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
3Лудост човечија превраћа пут његов, а срце се његово гневи на Господа.
4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
4Богатство прибавља много пријатеља, а сиромаха оставља пријатељ његов.
5Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
5Лажан сведок неће остати без кара, и ко говори лаж, неће побећи.
6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
6Многи угађају кнезу, и свак је пријатељ човеку податљивом.
7Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
7На сиромаха мрзе сва браћа његова, још више се пријатељи његови удаљују од њега; виче за њима, али их нема.
8Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
8Ко прибавља разум, љуби душу своју; и ко пази на мудрост, наћи ће добро.
9Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
9Сведок лажан неће остати без кара, и ко говори лаж, погинуће.
10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
10Не доликују безумном милине, ни слузи да влада кнезовима.
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
11Разум задржава човека од гнева, и част му је мимоићи кривицу.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
12Царева је срдња као рика младог лава, и љубав је његова као роса трави.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
13Безуман је син мука оцу свом, и свадљивост женина непрестано прокисивање.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
14Кућа и имање наслеђује се од отаца; а од Господа је разумна жена.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
15Леност наводи тврд сан, и немарљива душа гладоваће.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
16Ко држи заповести, чува душу своју; а ко не мари за путеве своје, погинуће.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
17Господу позаима ко поклања сиромаху, и платиће му за добро његово.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
18Карај сина свог докле има надања и на погибао његову да не прашта душа твоја.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
19Велик гнев показуј кад прашташ кар, и кад опростиш, после већма покарај.
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
20Слушај савет и примај наставу, да после будеш мудар.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
21Много има мисли у срцу човечијем, али шта Господ науми оно ће остати.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
22Жеља човеку треба да је да чини милост, а бољи је сиромах него лажа.
23Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
23Страх је Господњи на живот; у кога је он, борави сит, нити га походи зло.
24Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
24Лењивац крије руку своју у недра, ни к устима својим не приноси је.
25Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
25Удри подсмевача да луди омудра, и разумног накарај да разуме науку.
26Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
26Син срамотан и прекоран упропашћује оца и одгони матер.
27Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
27Немој, сине, слушати науке која одводи од речи разумних.
28Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
28Неваљао сведок подсмева се правди, и уста безбожника прождиру на неправду.
29Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
29Готови су подсмевачима судови и безумницима бој на леђа.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.