Přísloví 19
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
1Il povero, che cammina nella sua integrità, Val meglio che il perverso di labbra, il quale è stolto.
2Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
2Come chi è frettoloso di piedi incappa; Così non vi è alcun bene, quando l'anima è senza conoscimento.
3Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
3La stoltizia dell'uomo perverte la via di esso; E pure il suo cuore dispetta contro al Signore.
4Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
4Le ricchezze aggiungono amici in gran numero; Ma il misero è separato dal suo intimo amico.
5Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
5Il falso testimonio non resterà impunito, E chi sbocca menzogne non iscamperà.
6Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
6Molti riveriscono il principe; Ma ognuno è amico del donatore.
7Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
7Tutti i fratelli del povero l'odiano; Quanto più si dilungheranno i suoi amici da lui! Egli con parole li supplica, ma essi se ne vanno.
8Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
8Chi acquista senno ama l'anima sua; Chi osserva l'intendimento troverà del bene.
9Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
9Il falso testimonio non resterà impunito, E chi sbocca menzogne perirà.
10Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
10I diletti non si convengono allo stolto; Quanto meno conviensi al servo signoreggiar sopra i principi!
11Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
11Il senno dell'uomo rallenta l'ira di esso; E la sua gloria è di passar sopra le offese.
12Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
12L'indegnazione del re è come il ruggito del leoncello; Ma il suo favore è come la rugiada sopra l'erba.
13Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
13Il figliuolo stolto è una grande sciagura a suo padre; E le risse della moglie sono un gocciolar continuo.
14Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
14Casa e sostanza sono l'eredità de' padri; Ma dal Signore viene la moglie prudente.
15Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
15La pigrizia fa cadere in profondo sonno; E la persona negligente avrà fame.
16Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
16Chi osserva il comandamento guarda l'anima sua; Ma chi trascura le sue vie morrà.
17Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
17Chi dona al povero presta al Signore; Ed egli gli farà la sua retribuzione.
18Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
18Gastiga il tuo figliuolo, mentre vi è ancora della speranza; Ma non imprender già di ucciderlo.
19Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
19Chi è grandemente iracondo ne porterà la pena; Che se tu lo scampi, tu lo renderai vie più iracondo .
20Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
20Ascolta consiglio, e ricevi correzione, Acciocchè tu diventi savio alla fine.
21Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
21Vi sono molti pensieri nel cuor dell'uomo; Ma il consiglio del Signore è quello che sarà stabile.
22Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
22La benignità dell'uomo è il suo ornamento; E meglio vale il povero, che l'uomo bugiardo.
23Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
23Il timor del Signore è a vita; E chi lo teme passerà la notte sazio, e non sarà visitato da alcun male.
24Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
24Il pigro nasconde la mano nel seno, E non la ritrae fuori, non pure per recarsela alla bocca.
25Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
25Percuoti lo schernitore, e il semplice ne diventerà avveduto; E se tu correggi l' uomo intendente, egli intenderà la scienza.
26Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
26Il figliuolo che fa vergogna e vituperio, Ruina il padre, e scaccia la madre.
27Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
27Figliuol mio, ascoltando l'ammaestramento, Rimanti di deviare da' detti di scienza.
28Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
28Il testimonio scellerato schernisce la dirittura; E la bocca degli empi trangugia l'iniquità.
29Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
29I giudicii sono apparecchiati agli schernitori, E le percosse al dosso degli stolti.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.