Přísloví 27
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
1Non gloriarti del giorno di domani; Perciocchè tu non sai ciò che il giorno partorirà.
2Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
2Loditi lo strano, e non la tua propria bocca; Lo straniero, e non le tue proprie labbra.
3Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
3Le pietre son pesanti, e la rena è grave; Ma l'ira dello stolto è più pesante che amendue quelle cose.
4Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
4La collera è una cosa crudele, e l'ira una cosa strabocchevole; E chi potrà durar davanti alla gelosia?
5Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
5Meglio vale riprensione palese, Che amore occulto.
6Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
6Le ferite di chi ama son leali; Ma i baci di chi odia sono simulati.
7Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
7La persona satolla calca il favo del miele ; Ma alla persona affamata ogni cosa amara è dolce.
8Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
8Quale è l'uccelletto, che va ramingo fuor del suo nido, Tale è l'uomo che va vagando fuor del suo luogo.
9Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
9L'olio odorifero e il profumo rallegrano il cuore; Così fa la dolcezza dell'amico dell'uomo per consiglio cordiale.
10Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
10Non lasciare il tuo amico, nè l'amico di tuo padre; E non entrare in casa del tuo fratello nel giorno della tua calamità; Meglio vale un vicino presso, che un fratello lontano.
11Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
11Figliuol mio, sii savio, e rallegra il mio cuore; Ed io avrò che rispondere a colui che mi farà vituperio.
12Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
12L' uomo avveduto, veggendo il male, si nasconde; Ma gli scempi passano oltre, e ne portano la pena.
13Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
13Prendi pure il vestimento di chi ha fatta sicurtà per lo strano; E prendi pegno da lui per la straniera.
14Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
14Chi benedice il suo prossimo ad alta voce, Levandosi la mattina a buon'ora, Ciò gli sarà reputato in maledizione.
15Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
15Un gocciolar continuo in giorno di gran pioggia, E una donna rissosa, è tutt'uno.
16Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
16Chi vuol tenerla serrata, pubblica di voler serrar del vento, E dell'olio nella sua man destra.
17Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
17Il ferro si pulisce col ferro; Così l'uomo pulisce la faccia del suo prossimo.
18Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
18Chi guarda il fico ne mangia il frutto; Così chi guarda il suo signore sarà onorato.
19Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
19Come l'acqua rappresenta la faccia alla faccia; Così il cuor dell'uomo rappresenta l'uomo all'uomo.
20Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou.
20Il sepolcro, e il luogo della perdizione, non son giammai satolli; Così anche giammai non si saziano gli occhi dell'uomo.
21Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
21La coppella è per l'argento, e il fornello per l'oro; Ma l'uomo è provato per la bocca che lo loda.
22Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
22Avvegnachè tu pestassi lo stolto in un mortaio, Col pestello, per mezzo del grano infranto, La sua follia non si dipartirebbe però da lui.
23Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
23Abbi diligentemente cura delle tue pecore, Metti il cuor tuo alle mandre.
24Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
24Perciocchè i tesori non durano in perpetuo; E la corona è ella per ogni età?
25Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
25Il fieno nasce, e l'erbaggio spunta, E le erbe de' monti son raccolte.
26Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
26Gli agnelli son per lo tuo vestire, E i becchi sono il prezzo di un campo.
27Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
27E l'abbondanza del latte delle capre è per tuo cibo, E per cibo di casa tua, E per lo vitto delle tue serventi.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.