Přísloví
Chapter 5
Kralice Bible (1613)
vs Diodati Bibbia 1885
Aa
Text size
Line width
Verse numbers

Přísloví 5

Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
1Figliuol mio, attendi alla mia sapienza, Inchina il tuo orecchio al mio intendimento;
2Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
2Acciocchè tu osservi gli avvedimenti, E che le tue labbra conservino la scienza.
3Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
3Perciocchè le labbra della donna straniera stillano favi di miele. E il suo palato è più dolce che olio;
4Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
4Ma il fine di essa è amaro come assenzio, Acuto come una spada a due tagli.
5Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
5I suoi piedi scendono alla morte; I suoi passi fanno capo all'inferno.
6Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
6I suoi sentieri sono vaganti, senza che essa sappia ove va, Perchè non considera attentamente la via della vita.
7Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
7Ora dunque, figliuoli, ascoltatemi, E non vi dipartite da' detti della mia bocca.
8Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
8Allontana la tua via da essa, E non accostarti all'uscio della sua casa;
9Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
9Che talora tu non dia il tuo onore agli stranieri, E gli anni tuoi al crudele;
10Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
10Che talora i forestieri non si sazino delle tue facoltà; E che le tue fatiche non vadano nella casa dello strano;
11I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
11E che tu non gema alla fine, Quando la tua carne ed il tuo corpo saranno consumati;
12A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
12E non dica: Come ebbi io in odio l'ammaestramento? E come rigettò il mio cuore la correzione?
13A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
13E come non ascoltai la voce di quelli che mi ammaestravano, E non inchinai il mio orecchio a quelli che m'insegnavano?
14O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
14Quasi che sono stato in ogni male, In mezzo della raunanza e della congregazione.
15Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
15Bevi delle acque della tua cisterna, E de' ruscelli di mezzo della tua fonte.
16Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
16Spandansi le tue fonti fuori, Ed i ruscelli delle tue acque per le piazze.
17Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
17Sieno quelle acque a te solo, E a niuno strano teco.
18Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
18Sia la tua fonte benedetta; E rallegrati della moglie della tua giovanezza.
19Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
19Siati ella una cerva amorosa, ed una cavriuola graziosa; Inebbrinti le sue mammelle in ogni tempo; Sii del continuo invaghito del suo amore.
20Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
20E perchè, figliuol mio, t'invaghiresti della straniera, Ed abbracceresti il seno della forestiera?
21Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
21Conciossiachè le vie dell'uomo sieno davanti agli occhi del Signore, E ch'egli consideri tutti i suoi sentieri.
22Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
22Le iniquità dell'empio lo prenderanno, Ed egli sarà ritenuto con le funi del suo peccato.
23Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
23Egli morrà per mancamento di correzione; E andrà errando per la molta sua pazzia.

Tip: use the ← and → keys to turn chapters.