Přísloví 5
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
1My son, attend to my wisdom, and incline thy ear to my prudence.
2Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
2That thou mayst keep thoughts, and thy lips may preserve instruction. Mind not the deceit of a woman.
3Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
3For the lips of a harlot are like a honeycomb dropping, and her throat is smoother than oil.
4Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
4But her end is bitter as wormwood, and sharp as a two-edged sword.
5Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují.
5Her feet go down into death, and her steps go in as far as hell.
6Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
6They walk not by the path of life, her steps are wandering, and unaccountable.
7Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
7Now therefore, my son, hear me, and depart not from the words of my mouth.
8Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
8Remove thy way far from her, and come not nigh the doors of her house.
9Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
9Give not thy honour to strangers, and thy years to the cruel.
10Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
10Lest strangers be filled with thy strength, and thy labours be in another man’s house,
11I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
11And thou mourn it the last, when thou shalt have spent thy flesh and thy body, and say:
12A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
12Why have I hated instruction, and my heart consented not to reproof,
13A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
13And have not heard the voice of them that taught me, and have not inclined my ear to masters?
14O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
14I have almost been in all evil, in the midst of the church and of the congregation.
15Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
15Drink water out of thy own cistern, and the streams of thy own well:
16Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
16Let thy fountains be conveyed abroad, and in the streets divide thy waters.
17Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
17Keep them to thyself alone, neither let strangers be partakers with thee.
18Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
18Let thy vein be blessed, and rejoice with the wife of thy youth:
19Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
19Let her be thy dearest hind, and most agreeable fawn: let her breasts inebriate thee at all times; he thou delighted continually with her love.
20Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
20Why art thou seduced, my son, by a strange woman, and art cherished in the bosom of another?
21Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
21The Lord beholdeth the ways of man, and considereth all his steps.
22Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
22His own iniquities catch the wicked, and he is fast bound with the ropes of his own sins.
23Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.
23He shall die, because he hath not received instruction, and in the multitude of his folly he shall be deceived.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.