Přísloví 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
1These are also parables of Solomon, which the men of Ezechias king of Juda copied out.
2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
2It is the glory of God to conceal the word, and the glory of kings to search out the speech.
3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
3The heaven above, and the earth beneath, and the heart of kings is unsearchable.
4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
4Take away the rust from silver, and there shall come forth a most pure vessel:
5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
5Take away wickedness from the face of the king, and his throne shall be established with justice.
6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
6Appear not glorious before the king, and stand not in the place of great men.
7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
7For it is better that it should be said to thee: Come up hither; than that thou shouldst be humbled before the prince.
8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
8The things which thy eyes have seen, utter not hastily in a quarrel: lest afterward thou mayst not be able to make amends, when thou hast dishonoured thy friend.
9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
9Treat thy cause with thy friend, and discover not the secret to a stranger:
10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
10Lest he insult over thee, when he hath heard it, and cease not to upbraid thee. Grace and friendship deliver a man: keep these for thyself, lest thou fall under reproach.
11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
11To speak a word in due time, is like apples of gold on beds of silver.
12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
12As an earring of gold and a bright pearl, so is he that reproveth the wise, and the obedient ear.
13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
13As the cold of snow in the time of harvest, so is a faithful messenger to him that sent him, for he refresheth his soul.
14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
14As clouds, and wind, when no rain followeth, so is the man that boasteth, and doth not fulfill his promises.
15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
15By patience a prince shall be appeased, and a soft tongue shall break hardness.
16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
16Thou hast found honey, eat what is sufficient for thee, lest being glutted therewith thou vomit it up.
17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
17Withdraw thy foot from the house of thy neighbour, lest having his fill he hate thee.
18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
18A man that beareth false witness against his neighbour, is like a dart and a sword and a sharp arrow.
19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
19To trust to an unfaithful man in the time of trouble, is like a rotten tooth, and weary foot,
20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
20And one that looseth his garment in cold weather. As vinegar upon nitre, so is he that singeth songs to a very evil heart. As a moth doth by a garment, and a worm by the wood: so the sadness of a man consumeth the heart.
21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
21If thy enemy be hungry, give him to eat: if he thirst, give him water to drink:
22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
22For thou shalt heap hot coals upon his head, and the Lord will reward thee.
23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
23The north wind driveth away rain, as doth a sad countenance a backbiting tongue.
24Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
24It is better to sit in a corner of the housetop, than with a brawling woman, and in a common house.
25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
25As cold water to a thirsty soul, so is good tidings from a far country.
26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
26A just man falling down before the wicked, is as a fountain troubled with the foot, and a corrupted spring.
27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
27As it is not good for a man to eat much honey, so he that is a searcher of majesty, shall be overwhelmed by glory.
28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
28As a city that lieth open and is not compassed with walls, so is a man that cannot refrain his own spirit in speaking.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.