Přísloví 25
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:
1Dies sind auch Sprüche Salomos, die hinzugesetzt haben die Männer Hiskias, des Königs in Juda.
2Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.
2Es ist Gottes Ehre, eine Sache verbergen; aber der Könige Ehre ist's, eine Sache zu erforschen.
3Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.
3Der Himmel ist hoch und die Erde tief; aber der Könige Herz ist unerforschlich.
4Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:
4Man tue den Schaum vom Silber, so wird ein reines Gefäß daraus.
5Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.
5Man tue den Gottlosen hinweg vor dem König, so wird sein Thron mit Gerechtigkeit befestigt.
6Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.
6Prange nicht vor dem König und tritt nicht an den Ort der Großen.
7Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.
7Denn es ist dir besser, daß man zu dir sage: Tritt hier herauf! als daß du vor dem Fürsten erniedrigt wirst, daß es deine Augen sehen müssen.
8Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.
8Fahre nicht bald heraus, zu zanken; denn was willst du hernach machen, wenn dich dein Nächster beschämt hat?
9Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,
9Führe deine Sache mit deinem Nächsten, und offenbare nicht eines andern Heimlichkeit,
10Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.
10auf daß nicht übel von dir spreche, der es hört, und dein böses Gerücht nimmer ablasse.
11Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.
11Ein Wort geredet zu seiner Zeit, ist wie goldene Äpfel auf silbernen Schalen.
12Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.
12Wer einem Weisen gehorcht, der ihn straft, das ist wie ein goldenes Stirnband und goldenes Halsband.
13Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.
13Wie die Kühle des Schnees zur Zeit der Ernte, so ist ein treuer Bote dem, der ihn gesandt hat, und labt seines Herrn Seele.
14Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.
14Wer viel verspricht und hält nicht, der ist wie Wolken und Wind ohne Regen.
15Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.
15Durch Geduld wird ein Fürst versöhnt, und eine linde Zunge bricht die Härtigkeit.
16Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.
16Findest du Honig, so iß davon, so viel dir genug ist, daß du nicht zu satt wirst und speiest ihn aus.
17Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.
17Entzieh deinen Fuß vom Hause deines Nächsten; er möchte dein überdrüssig und dir gram werden.
18Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.
18Wer wider seinen Nächsten falsch Zeugnis redet, der ist ein Spieß, Schwert und scharfer Pfeil.
19Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.
19Die Hoffnung auf einen Treulosen zur Zeit der Not ist wie ein fauler Zahn und gleitender Fuß.
20Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.
20Wer einem betrübten Herzen Lieder singt, das ist, wie wenn einer das Kleid ablegt am kalten Tage, und wie Essig auf der Kreide.
21Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.
21Hungert deinen Feind, so speise ihn mit Brot; dürstet ihn, so tränke ihn mit Wasser.
22Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.
22Denn du wirst feurige Kohlen auf sein Haupt häufen, und der HERR wird dir's vergelten.
23Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.
23Der Nordwind bringt Ungewitter, und die heimliche Zunge macht saures Angesicht.
24Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
24Es ist besser, im Winkel auf dem Dach sitzen denn bei einem zänkischen Weibe in einem Haus beisammen.
25Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.
25Eine gute Botschaft aus fernen Landen ist wie kalt Wasser einer durstigen Seele.
26Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.
26Ein Gerechter, der vor einem Gottlosen fällt, ist wie ein getrübter Brunnen und eine verderbte Quelle.
27Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.
27Wer zuviel Honig ißt, das ist nicht gut; und wer schwere Dinge erforscht, dem wird's zu schwer.
28Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.
28Ein Mann, der seinen Geist nicht halten kann, ist wie eine offene Stadt ohne Mauern.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.