Přísloví 29
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
1Wer wider die Strafe halsstarrig ist, der wird plötzlich verderben ohne alle Hilfe.
2Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
2Wenn der Gerechten viel sind, freut sich das Volk; wenn aber der Gottlose herrscht, seufzt das Volk.
3Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
3Wer Weisheit liebt, erfreut seinen Vater; wer aber mit Huren umgeht, kommt um sein Gut.
4Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
4Ein König richtet das Land auf durchs Recht; ein geiziger aber verderbt es.
5Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
5Wer mit seinem Nächsten heuchelt, der breitet ein Netz aus für seine Tritte.
6Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
6Wenn ein Böser sündigt, verstrickt er sich selbst; aber ein Gerechter freut sich und hat Wonne.
7Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
7Der Gerechte erkennt die Sache der Armen; der Gottlose achtet keine Vernunft.
8Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
8Die Spötter bringen frech eine Stadt in Aufruhr; aber die Weisen stillen den Zorn.
9Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
9Wenn ein Weiser mit einem Narren zu rechten kommt, er zürne oder lache, so hat er nicht Ruhe.
10Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
10Die Blutgierigen hassen den Frommen; aber die Gerechten suchen sein Heil.
11Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
11Ein Narr schüttet seinen Geist ganz aus; aber ein Weiser hält an sich.
12Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
12Ein Herr, der zu Lügen Lust hat, des Diener sind alle gottlos.
13Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
13Arme und Reiche begegnen einander: beider Augen erleuchtet der HERR.
14Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
14Ein König, der die Armen treulich richtet, des Thron wird ewig bestehen.
15Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
15Rute und Strafe gibt Weisheit; aber ein Knabe, sich selbst überlassen, macht seiner Mutter Schande.
16Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
16Wo viele Gottlose sind, da sind viel Sünden; aber die Gerechten werden ihren Fall erleben.
17Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
17Züchtige deinen Sohn, so wird er dich ergötzen und wird deiner Seele sanft tun.
18Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
18Wo keine Weissagung ist, wird das Volk wild und wüst; wohl aber dem, der das Gesetz handhabt!
19Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
19Ein Knecht läßt sich mit Worten nicht züchtigen; denn ob er sie gleich versteht, nimmt er sich's doch nicht an.
20Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
20Siehst du einen, der schnell ist zu reden, da ist am Narren mehr Hoffnung denn an ihm.
21Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
21Wenn ein Knecht von Jugend auf zärtlich gehalten wird, so will er darnach ein Junker sein.
22Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
22Ein zorniger Mann richtet Hader an, und ein Grimmiger tut viel Sünde.
23Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
23Die Hoffart des Menschen wird ihn stürzen; aber der Demütige wird Ehre empfangen.
24Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
24Wer mit Dieben teilhat, den Fluch aussprechen hört, und sagt's nicht an, der haßt sein Leben.
25Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
25Vor Menschen sich scheuen bringt zu Fall; wer sich aber auf den HERRN verläßt, wird beschützt.
26Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
26Viele suchen das Angesicht eines Fürsten; aber eines jeglichen Gericht kommt vom HERRN.
27Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
27Ein ungerechter Mann ist dem Gerechten ein Greuel; und wer rechtes Weges ist, der ist des Gottlosen Greuel.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.