Přísloví 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Lutherbibel 1912
1Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
1Die Weisheit baute ihr Haus und hieb sieben Säulen,
2Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
2schlachtete ihr Vieh und trug ihren Wein auf und bereitete ihren Tisch
3A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
3und sandte ihre Dirnen aus, zu rufen oben auf den Höhen der Stadt:
4Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
4“Wer verständig ist, der mache sich hierher!”, und zum Narren sprach sie:
5Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
5“Kommet, zehret von meinem Brot und trinket den Wein, den ich schenke;
6Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
6verlaßt das unverständige Wesen, so werdet ihr leben, und gehet auf dem Wege der Klugheit.”
7Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
7Wer den Spötter züchtigt, der muß Schande auf sich nehmen; und wer den Gottlosen straft, der muß gehöhnt werden.
8Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
8Strafe den Spötter nicht, er haßt dich; strafe den Weisen, der wird dich lieben.
9Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
9Gib dem Weisen, so wird er noch weiser werden; lehre den Gerechten, so wird er in der Lehre zunehmen.
10Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
10Der Weisheit Anfang ist des HERRN Furcht, und den Heiligen erkennen ist Verstand.
11Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
11Denn durch mich werden deiner Tage viel werden und werden dir der Jahre des Lebens mehr werden.
12Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
12Bist du weise, so bist du dir weise; bist du ein Spötter, so wirst du es allein tragen.
13Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
13Es ist aber ein törichtes, wildes Weib, voll Schwätzens, und weiß nichts;
14A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
14die sitzt in der Tür ihres Hauses auf dem Stuhl, oben in der Stadt,
15Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
15zu laden alle, die vorübergehen und richtig auf ihrem Wege wandeln:
16Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
16“Wer unverständig ist, der mache sich hierher!”, und zum Narren spricht sie:
17Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
17“Die gestohlenen Wasser sind süß, und das verborgene Brot schmeckt wohl.”
18Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.
18Er weiß aber nicht, daß daselbst Tote sind und ihre Gäste in der tiefen Grube.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.