Přísloví 9
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Moudrost vystavěla dům svůj, vytesavši sloupů svých sedm.
1[Sapientia ædificavit sibi domum: excidit columnas septem.
2Zbila dobytek svůj, smísila víno své, stůl také svůj připravila.
2Immolavit victimas suas, miscuit vinum, et proposuit mensam suam.
3A poslavši děvečky své, volá na vrchu nejvyšších míst v městě:
3Misit ancillas suas ut vocarent ad arcem et ad mœnia civitatis.
4Kdožkoli jest hloupý, uchyl se sem. Až i bláznivým říká:
4Si quis est parvulus, veniat ad me. Et insipientibus locuta est:
5Poďte, jezte chléb můj, a píte víno, kteréž jsem smísila.
5Venite, comedite panem meum, et bibite vinum quod miscui vobis.
6Opusťte hloupost a živi buďte, a choďte cestou rozumnosti.
6Relinquite infantiam, et vivite, et ambulate per vias prudentiæ.]
7Kdo tresce posměvače, dochází hanby, a kdo přimlouvá bezbožnému, pohanění.
7[Qui erudit derisorem, ipse injuriam sibi facit, et qui arguit impium, sibi maculam generat.
8Nedomlouvej posměvači, aby tě nevzal v nenávist; přimlouvej moudrému, a bude tě milovati.
8Noli arguere derisorem, ne oderit te: argue sapientem, et diliget te.
9Učiň to moudrému, a bude moudřejší; pouč spravedlivého, a bude umělejší.
9Da sapienti occasionem, et addetur ei sapientia; doce justum, et festinabit accipere.
10Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.
10Principium sapientiæ timor Domini, et scientia sanctorum prudentia.
11Nebo skrze mne rozmnoží se dnové tvoji, a přidánoť bude let života.
11Per me enim multiplicabuntur dies tui, et addentur tibi anni vitæ.
12Budeš-li moudrý, sobě moudrý budeš; pakli posměvač, sám vytrpíš.
12Si sapiens fueris, tibimetipsi eris; si autem illusor, solus portabis malum.]
13Žena bláznivá štěbetná, nesmyslná, a nic neumí.
13[Mulier stulta et clamosa, plenaque illecebris, et nihil omnino sciens,
14A sedí u dveří domu svého na stolici, na místech vysokých v městě,
14sedit in foribus domus suæ, super sellam in excelso urbis loco,
15Aby volala jdoucích cestou, kteříž přímo jdou stezkami svými, řkuci:
15ut vocaret transeuntes per viam, et pergentes itinere suo:
16Kdo jest hloupý, uchyl se sem. A bláznivému říká:
16Qui est parvulus declinet ad me. Et vecordi locuta est:
17Voda kradená sladší jest, a chléb pokoutní chutnější.
17Aquæ furtivæ dulciores sunt, et panis absconditus suavior.
18Ale neví hlupec, že mrtví jsou tam, a v hlubokém hrobě ti, kterýchž pozvala.
18Et ignoravit quod ibi sint gigantes, et in profundis inferni convivæ ejus.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.