Přísloví 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
1[Fili mi, si spoponderis pro amico tuo, defixisti apud extraneum manum tuam:
2Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
2illaqueatus es verbis oris tui, et captus propriis sermonibus.
3Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
3Fac ergo quod dico, fili mi, et temetipsum libera, quia incidisti in manum proximi tui. Discurre, festina, suscita amicum tuum.
4Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
4Ne dederis somnum oculis tuis, nec dormitent palpebræ tuæ.
5Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
5Eruere quasi damula de manu, et quasi avis de manu aucupis.]
6Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
6[Vade ad formicam, o piger, et considera vias ejus, et disce sapientiam.
7Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
7Quæ cum non habeat ducem, nec præceptorem, nec principem,
8Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
8parat in æstate cibum sibi, et congregat in messe quod comedat.
9Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
9Usquequo, piger, dormies? quando consurges e somno tuo?
10Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
10Paululum dormies, paululum dormitabis, paululum conseres manus ut dormias;
11V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
11et veniet tibi quasi viator egestas, et pauperies quasi vir armatus. Si vero impiger fueris, veniet ut fons messis tua, et egestas longe fugiet a te.]
12Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
12[Homo apostata, vir inutilis, graditur ore perverso;
13Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
13annuit oculis, terit pede, digito loquitur,
14Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
14pravo corde machinatur malum, et omni tempore jurgia seminat.
15A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
15Huic extemplo veniet perditio sua, et subito conteretur, nec habebit ultra medicinam.]
16Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
16[Sex sunt quæ odit Dominus, et septimum detestatur anima ejus:
17Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
17oculos sublimes, linguam mendacem, manus effundentes innoxium sanguinem,
18Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
18cor machinans cogitationes pessimas, pedes veloces ad currendum in malum,
19Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
19proferentem mendacia testem fallacem, et eum qui seminat inter fratres discordias.]
20Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
20[Conserva, fili mi, præcepta patris tui, et ne dimittas legem matris tuæ.
21Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
21Liga ea in corde tuo jugiter, et circumda gutturi tuo.
22Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
22Cum ambulaveris, gradiantur tecum; cum dormieris, custodiant te: et evigilans loquere cum eis.
23(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
23Quia mandatum lucerna est, et lex lux, et via vitæ increpatio disciplinæ:
24Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
24ut custodiant te a muliere mala, et a blanda lingua extraneæ.
25Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
25Non concupiscat pulchritudinem ejus cor tuum, nec capiaris nutibus illius:
26Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
26pretium enim scorti vix est unius panis, mulier autem viri pretiosam animam capit.
27Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
27Numquid potest homo abscondere ignem in sinu suo, ut vestimenta illius non ardeant?
28Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
28aut ambulare super prunas, ut non comburantur plantæ ejus?
29Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
29sic qui ingreditur ad mulierem proximi sui, non erit mundus cum tetigerit eam.
30Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
30Non grandis est culpa cum quis furatus fuerit: furatur enim ut esurientem impleat animam;
31Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
31deprehensus quoque reddet septuplum, et omnem substantiam domus suæ tradet.
32Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
32Qui autem adulter est, propter cordis inopiam perdet animam suam;
33Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
33turpitudinem et ignominiam congregat sibi, et opprobrium illius non delebitur:
34Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
34quia zelus et furor viri non parcet in die vindictæ,
35Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
35nec acquiescet cujusquam precibus, nec suscipiet pro redemptione dona plurima.]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.