Přísloví 23
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Clementine Vulgate, 1598
1Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
1[Quando sederis ut comedas cum principe, diligenter attende quæ apposita sunt ante faciem tuam.
2Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
2Et statue cultrum in gutture tuo: si tamen habes in potestate animam tuam.
3Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
3Ne desideres de cibis ejus, in quo est panis mendacii.
4Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
4Noli laborare ut diteris, sed prudentiæ tuæ pone modum.
5K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
5Ne erigas oculos tuos ad opes quas non potes habere, quia facient sibi pennas quasi aquilæ, et volabunt in cælum.
6Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
6Ne comedas cum homine invido, et ne desideres cibos ejus:
7Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
7quoniam in similitudinem arioli et conjectoris æstimat quod ignorat. Comede et bibe, dicet tibi; et mens ejus non est tecum.
8Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
8Cibos quos comederas evomes, et perdes pulchros sermones tuos.
9Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
9In auribus insipientium ne loquaris, qui despicient doctrinam eloquii tui.
10Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
10Ne attingas parvulorum terminos, et agrum pupillorum ne introëas:
11Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
11propinquus enim illorum fortis est, et ipse judicabit contra te causam illorum.]
12Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
12[Ingrediatur ad doctrinam cor tuum, et aures tuæ ad verba scientiæ.
13Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
13Noli subtrahere a puero disciplinam: si enim percusseris eum virga, non morietur.
14Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš.
14Tu virga percuties eum, et animam ejus de inferno liberabis.
15Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
15Fili mi, si sapiens fuerit animus tuus, gaudebit tecum cor meum:
16A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
16et exsultabunt renes mei, cum locuta fuerint rectum labia tua.
17Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
17Non æmuletur cor tuum peccatores, sed in timore Domini esto tota die:
18Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
18quia habebis spem in novissimo, et præstolatio tua non auferetur.
19Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
19Audi, fili mi, et esto sapiens, et dirige in via animum tuum.
20Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
20Noli esse in conviviis potatorum, nec in comessationibus eorum qui carnes ad vescendum conferunt:
21Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
21quia vacantes potibus et dantes symbola consumentur, et vestietur pannis dormitatio.
22Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
22Audi patrem tuum, qui genuit te, et ne contemnas cum senuerit mater tua.
23Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
23Veritatem eme, et noli vendere sapientiam, et doctrinam, et intelligentiam.
24Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
24Exsultat gaudio pater justi; qui sapientem genuit, lætabitur in eo.
25Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
25Gaudeat pater tuus et mater tua, et exsultet quæ genuit te.
26Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
26Præbe, fili mi, cor tuum mihi, et oculi tui vias meas custodiant.
27Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
27Fovea enim profunda est meretrix, et puteus angustus aliena.
28Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
28Insidiatur in via quasi latro, et quos incautos viderit, interficiet.]
29Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
29[Cui væ? cujus patri væ? cui rixæ? cui foveæ? cui sine causa vulnera? cui suffusio oculorum?
30Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
30nonne his qui commorantur in vino, et student calicibus epotandis?
31Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
31Ne intuearis vinum quando flavescit, cum splenduerit in vitro color ejus: ingreditur blande,
32Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
32sed in novissimo mordebit ut coluber, et sicut regulus venena diffundet.
33Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
33Oculi tui videbunt extraneas, et cor tuum loquetur perversa.
34A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
34Et eris sicut dormiens in medio mari, et quasi sopitus gubernator, amisso clavo.
35Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
35Et dices: Verberaverunt me, sed non dolui; traxerunt me, et ego non sensi. Quando evigilabo, et rursus vina reperiam?]
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.