Přísloví 6
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
1Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
1Сине мој, кад се подјемчиш за пријатеља свог, и даш руку своју туђинцу,
2Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
2Везао си се речима уста својих, ухватио си се речима уста својих.
3Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
3Зато учини тако, сине мој, и опрости се, јер си допао у руке ближњему свом; иди, припадни, и навали на ближњег свог.
4Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
4Не дај сна очима својим, ни веђама својим дрема.
5Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
5Отми се као срна из руке ловцу, и као птица из руке птичару.
6Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
6Иди к мраву, лењивче, гледај путеве његове, и омудрај.
7Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
7Нема вођу ни управитеља ни господара;
8Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
8И опет приправља лети себи храну, збира уз жетву пићу своју.
9Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
9Докле ћеш, лењивче, лежати? Кад ћеш устати од сна свог?
10Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
10Док мало проспаваш, док мало продремљеш, док мало склопиш руке да прилегнеш,
11V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
11У том ће доћи сиромаштво твоје као путник и оскудица твоја као оружан човек.
12Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
12Човек неваљао и нитков ходи са злим устима;
13Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
13Намигује очима, говори ногама, показује прстима;
14Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
14Свака му је опачина у срцу, кује зло свагда, замеће свађу.
15A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
15Зато ће уједанпут доћи погибао његова, часом ће се сатрти и неће бити лека.
16Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
16На ово шесторо мрзи Господ, и седмо је гад души његовој:
17Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
17Очи поносите, језик лажљив и руке које проливају крв праву,
18Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
18Срце које кује зле мисли, ноге које брзо трче на зло,
19Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
19Лажан сведок који говори лаж, и ко замеће свађу међу браћом.
20Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
20Чувај, сине мој, заповест оца свог, и не остављај науке матере своје.
21Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
21Привежи их себи на срце засвагда, и свежи их себи око грла.
22Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
22Куда год пођеш, водиће те; кад заспиш, чуваће те; кад се пробудиш, разговараће те;
23(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
23Јер је заповест жижак, и наука је видело, и пут је животни карање које поучава;
24Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
24Да те чувају од зле жене, од језика којим ласка жена туђа.
25Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
25Не зажели у срцу свом лепоту њену, и немој да те ухвати веђама својим.
26Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
26Јер са жене курве спада човек на комад хлеба, и жена пуста лови драгоцену душу.
27Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
27Хоће ли ко узети огња у недра, а хаљине да му се не упале?
28Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
28Хоће ли ко ходити по живом угљевљу, а ногу да не ожеже?
29Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
29Тако бива ономе који иде к жени ближњег свог; неће бити без кривице ко је се год дотакне.
30Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
30Не срамоте лупежа који украде да насити душу своју, будући гладан;
31Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
31Него кад га ухвате плати самоседмо, да све имање дома свог.
32Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
32Али ко учини прељубу са женом, безуман је, душу своју губи ко тако чини;
33Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
33Муке и руга допада, и срамота се његова не може избрисати.
34Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
34Јер је љубавна сумња жестока у мужа и не штеди на дан освете;
35Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
35Не мари ни за какав откуп, и не прима ако ћеш и много дарова давати.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.