Přísloví 15
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Diodati Bibbia 1885
1Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
1La risposta dolce acqueta il cruccio; Ma la parola molesta fa montar l'ira.
2Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
2La scienza adorna la lingua de' savi; Ma la bocca degli stolti sgorga follia.
3Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
3Gli occhi del Signore sono in ogni luogo; Riguardando i malvagi ed i buoni.
4Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
4La medicina della lingua è un albero di vita; Ma la sovversione che avviene per essa è simile ad un fracasso fatto dal vento.
5Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
5Lo stolto disdegna la correzion di suo padre; Ma chi osserva la riprensione diventerà avveduto.
6V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
6Nella casa del giusto vi sono di gran facoltà; Ma vi è dissipazione nell'entrate dell'empio.
7Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
7Le labbra de' savi spandono scienza; Ma non fa già così il cuor degli stolti.
8Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
8Il sacrificio degli empi è cosa abbominevole al Signore; Ma l'orazione degli uomini diritti gli è cosa grata.
9Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
9La via dell'empio è cosa abbominevole al Signore; Ma egli ama chi procaccia giustizia.
10Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
10La correzione è spiacevole a chi lascia la diritta via; Chi odia la riprensione morrà.
11Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských?
11L'inferno e il luogo della perdizione son davanti al Signore; Quanto più i cuori de' figliuoli degli uomini!
12Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
12Lo schernitore non ama che altri lo riprenda, E non va a' savi.
13Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
13Il cuore allegro abbellisce la faccia; Ma per lo cordoglio lo spirito è abbattuto.
14Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
14Il cuor dell' uomo intendente cerca la scienza; Ma la bocca degli stolti si pasce di follia.
15Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
15Tutti i giorni dell'afflitto son cattivi; Ma chi è allegro di cuore è come in un convito perpetuo.
16Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
16Meglio vale poco col timor del Signore, Che gran tesoro con turbamento.
17Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
17Meglio vale un pasto d'erbe, ove sia amore, Che di bue ingrassato, ove sia odio.
18Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
18L'uomo iracondo muove contese; Ma chi è lento all'ira acqueta le risse.
19Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
19La via del pigro è come una siepe di spine; Ma la via degli uomini diritti è elevata.
20Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
20Il figliuol savio rallegra il padre; Ma l'uomo stolto sprezza sua madre.
21Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
21La follia è allegrezza al l'uomo scemo di senno; Ma l'uomo intendente cammina dirittamente.
22Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
22I disegni son renduti vani dove non è consiglio; Ma sono stabili dove è moltitudine di consiglieri.
23Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
23L'uomo riceve allegrezza della risposta della sua bocca; E quant' è buona una parola detta al suo tempo!
24Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.
24La via della vita va in su all'uomo intendente, Per ritrarsi dall'inferno che è a basso.
25Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
25Il Signore spianta la casa de' superbi; Ma stabilisce il confine della vedova.
26Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
26I pensieri malvagi son cosa abbominevole al Signore; Ma i detti che gli son piacevoli sono i puri.
27Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
27Chi è dato a cupidigia dissipa la sua casa; Ma chi odia i presenti viverà.
28Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
28Il cuor del giusto medita ciò che ha da rispondere; Ma la bocca degli empi sgorga cose malvage.
29Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
29Il Signore è lontano dagli empi; Ma egli esaudisce l'orazione de' giusti.
30To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
30La luce degli occhi rallegra il cuore; La buona novella ingrassa le ossa.
31Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
31L'orecchio che ascolta la riprensione della vita Dimorerà per mezzo i savi.
32Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
32Chi schifa la correzione disdegna l'anima sua; Ma chi ascolta la riprensione acquista senno.
33Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
33Il timor del Signore è ammaestramento di sapienza; E l'umiltà va davanti alla gloria.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.