Přísloví 14
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
1La femme sage bâtit sa maison, Et la femme insensée la renverse de ses propres mains.
2Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
2Celui qui marche dans la droiture craint l’Éternel, Mais celui qui prend des voies tortueuses le méprise.
3V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
3Dans la bouche de l’insensé est une verge pour son orgueil, Mais les lèvres des sages les gardent.
4Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
4S’il n’y a pas de bœufs, la crèche est vide; C’est à la vigueur des bœufs qu’on doit l’abondance des revenus.
5Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
5Un témoin fidèle ne ment pas, Mais un faux témoin dit des mensonges.
6Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
6Le moqueur cherche la sagesse et ne la trouve pas, Mais pour l’homme intelligent la science est chose facile.
7Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
7Éloigne-toi de l’insensé; Ce n’est pas sur ses lèvres que tu aperçois la science.
8Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
8La sagesse de l’homme prudent, c’est l’intelligence de sa voie; La folie des insensés, c’est la tromperie.
9Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
9Les insensés se font un jeu du péché, Mais parmi les hommes droits se trouve la bienveillance.
10Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
10Le cœur connaît ses propres chagrins, Et un étranger ne saurait partager sa joie.
11Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
11La maison des méchants sera détruite, Mais la tente des hommes droits fleurira.
12Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
12Telle voie paraît droite à un homme, Mais son issue, c’est la voie de la mort.
13Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
13Au milieu même du rire le cœur peut être affligé, Et la joie peut finir par la détresse.
14Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
14Celui dont le cœur s’égare se rassasie de ses voies, Et l’homme de bien se rassasie de ce qui est en lui.
15Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
15L’homme simple croit tout ce qu’on dit, Mais l’homme prudent est attentif à ses pas.
16Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
16Le sage a de la retenue et se détourne du mal, Mais l’insensé est arrogant et plein de sécurité.
17Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
17Celui qui est prompt à la colère fait des sottises, Et l’homme plein de malice s’attire la haine.
18Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
18Les simples ont en partage la folie, Et les hommes prudents se font de la science une couronne.
19Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
19Les mauvais s’inclinent devant les bons, Et les méchants aux portes du juste.
20Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
20Le pauvre est odieux même à son ami, Mais les amis du riche sont nombreux.
21Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
21Celui qui méprise son prochain commet un péché, Mais heureux celui qui a pitié des misérables!
22Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
22Ceux qui méditent le mal ne s’égarent-ils pas? Mais ceux qui méditent le bien agissent avec bonté et fidélité.
23Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
23Tout travail procure l’abondance, Mais les paroles en l’air ne mènent qu’à la disette.
24Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
24La richesse est une couronne pour les sages; La folie des insensés est toujours de la folie.
25Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
25Le témoin véridique délivre des âmes, Mais le trompeur dit des mensonges.
26V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
26Celui qui craint l’Éternel possède un appui ferme, Et ses enfants ont un refuge auprès de lui.
27Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
27La crainte de l’Éternel est une source de vie, Pour détourner des pièges de la mort.
28Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
28Quand le peuple est nombreux, c’est la gloire d’un roi; Quand le peuple manque, c’est la ruine du prince.
29Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
29Celui qui est lent à la colère a une grande intelligence, Mais celui qui est prompt à s’emporter proclame sa folie.
30Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
30Un cœur calme est la vie du corps, Mais l’envie est la carie des os.
31Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
31Opprimer le pauvre, c’est outrager celui qui l’a fait; Mais avoir pitié de l’indigent, c’est l’honorer.
32Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
32Le méchant est renversé par sa méchanceté, Mais le juste trouve un refuge même en sa mort.
33V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
33Dans un cœur intelligent repose la sagesse, Mais au milieu des insensés elle se montre à découvert.
34Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
34La justice élève une nation, Mais le péché est la honte des peuples.
35Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
35La faveur du roi est pour le serviteur prudent, Et sa colère pour celui qui fait honte.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.