Přísloví 11
Kralice Bible (1613)Translation
Kralice Bible (1613)
Louis Segond 1910
1Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
1La balance fausse est en horreur à l’Éternel, Mais le poids juste lui est agréable.
2Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
2Quand vient l’orgueil, vient aussi l’ignominie; Mais la sagesse est avec les humbles.
3Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
3L’intégrité des hommes droits les dirige, Mais les détours des perfides causent leur ruine.
4Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
4Au jour de la colère, la richesse ne sert à rien; Mais la justice délivre de la mort.
5Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
5La justice de l’homme intègre aplanit sa voie, Mais le méchant tombe par sa méchanceté.
6Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
6La justice des hommes droits les délivre, Mais les méchants sont pris par leur malice.
7Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
7A la mort du méchant, son espoir périt, Et l’attente des hommes iniques est anéantie.
8Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
8Le juste est délivré de la détresse, Et le méchant prend sa place.
9Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
9Par sa bouche l’impie perd son prochain, Mais les justes sont délivrés par la science.
10Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
10Quand les justes sont heureux, la ville est dans la joie; Et quand les méchants périssent, on pousse des cris d’allégresse.
11Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
11La ville s’élève par la bénédiction des hommes droits, Mais elle est renversée par la bouche des méchants.
12Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
12Celui qui méprise son prochain est dépourvu de sens, Mais l’homme qui a de l’intelligence se tait.
13Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
13Celui qui répand la calomnie dévoile les secrets, Mais celui qui a l’esprit fidèle les garde.
14Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
14Quand la prudence fait défaut, le peuple tombe; Et le salut est dans le grand nombre des conseillers.
15Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
15Celui qui cautionne autrui s’en trouve mal, Mais celui qui craint de s’engager est en sécurité.
16Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
16Une femme qui a de la grâce obtient la gloire, Et ceux qui ont de la force obtiennent la richesse.
17Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
17L’homme bon fait du bien à son âme, Mais l’homme cruel trouble sa propre chair.
18Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
18Le méchant fait un gain trompeur, Mais celui qui sème la justice a un salaire véritable.
19Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
19Ainsi la justice conduit à la vie, Mais celui qui poursuit le mal trouve la mort.
20Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
20Ceux qui ont le cœur pervers sont en abomination à l’Éternel, Mais ceux dont la voie est intègre lui sont agréables.
21Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
21Certes, le méchant ne restera pas impuni, Mais la postérité des justes sera sauvée.
22Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
22Un anneau d’or au nez d’un pourceau, C’est une femme belle et dépourvue de sens.
23Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
23Le désir des justes, c’est seulement le bien; L’attente des méchants, c’est la fureur.
24Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
24Tel, qui donne libéralement, devient plus riche; Et tel, qui épargne à l’excès, ne fait que s’appauvrir.
25Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
25L’âme bienfaisante sera rassasiée, Et celui qui arrose sera lui-même arrosé.
26Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
26Celui qui retient le blé est maudit du peuple, Mais la bénédiction est sur la tête de celui qui le vend.
27Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
27Celui qui recherche le bien s’attire de la faveur, Mais celui qui poursuit le mal en est atteint.
28Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
28Celui qui se confie dans ses richesses tombera, Mais les justes verdiront comme le feuillage.
29Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
29Celui qui trouble sa maison héritera du vent, Et l’insensé sera l’esclave de l’homme sage.
30Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
30Le fruit du juste est un arbre de vie, Et le sage s’empare des âmes.
31Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
31Voici, le juste reçoit sur la terre une rétribution; Combien plus le méchant et le pécheur!
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.