Psalmorum 107
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1Canticum Psalmi, ipsi David.
1Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2[Paratum cor meum, Deus, paratum cor meum; cantabo, et psallam in gloria mea.
2Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3Exsurge, gloria mea; exsurge, psalterium et cithara; exsurgam diluculo.
3A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4Confitebor tibi in populis, Domine, et psallam tibi in nationibus:
4Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5quia magna est super cælos misericordia tua, et usque ad nubes veritas tua.
5Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6Exaltare super cælos, Deus, et super omnem terram gloria tua:
6Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7ut liberentur dilecti tui. Salvum fac dextera tua, et exaudi me.
7A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8Deus locutus est in sancto suo: Exsultabo, et dividam Sichimam; et convallem tabernaculorum dimetiar.
8Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9Meus est Galaad, et meus est Manasses, et Ephraim susceptio capitis mei. Juda rex meus;
9Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10Moab lebes spei meæ: in Idumæam extendam calceamentum meum; mihi alienigenæ amici facti sunt.
10Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11Quis deducet me in civitatem munitam? quis deducet me usque in Idumæam?
11Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12nonne tu, Deus, qui repulisti nos? et non exibis, Deus, in virtutibus nostris?
12Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13Da nobis auxilium de tribulatione, quia vana salus hominis.
13Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14In Deo faciemus virtutem; et ipse ad nihilum deducet inimicos nostros.]
14Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
no verse 15 in this text
15Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
no verse 16 in this text
16Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
no verse 17 in this text
17Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
no verse 18 in this text
18Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
no verse 19 in this text
19Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
no verse 20 in this text
20Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
no verse 21 in this text
21Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
no verse 22 in this text
22A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
no verse 23 in this text
23Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
no verse 24 in this text
24Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
no verse 25 in this text
25Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
no verse 26 in this text
26Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
no verse 27 in this text
27Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
no verse 28 in this text
28Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
no verse 29 in this text
29Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
no verse 30 in this text
30I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
no verse 31 in this text
31Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
no verse 32 in this text
32Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
no verse 33 in this text
33Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
no verse 34 in this text
34Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
no verse 35 in this text
35Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
no verse 36 in this text
36I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
no verse 37 in this text
37Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
no verse 38 in this text
38Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
no verse 39 in this text
39A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
no verse 40 in this text
40Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
no verse 41 in this text
41Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
no verse 42 in this text
42Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
no verse 43 in this text
43Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.