Psalmorum 5
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1In finem, pro ea quæ hæreditatem consequitur. Psalmus David.
1Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův.
2[Verba mea auribus percipe, Domine; intellige clamorem meum.
2Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému.
3Intende voci orationis meæ, rex meus et Deus meus.
3Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím.
4Quoniam ad te orabo, Domine: mane exaudies vocem meam.
4Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu.
5Mane astabo tibi, et videbo quoniam non Deus volens iniquitatem tu es.
5Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník.
6Neque habitabit juxta te malignus, neque permanebunt injusti ante oculos tuos.
6Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti.
7Odisti omnes qui operantur iniquitatem; perdes omnes qui loquuntur mendacium. Virum sanguinum et dolosum abominabitur Dominus.
7Zatratíš mluvící lež. Èlověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin.
8Ego autem in multitudine misericordiæ tuæ introibo in domum tuam; adorabo ad templum sanctum tuum in timore tuo.
8Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé.
9Domine, deduc me in justitia tua: propter inimicos meos dirige in conspectu tuo viam meam.
9Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou.
10Quoniam non est in ore eorum veritas; cor eorum vanum est.
10Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví.
11Sepulchrum patens est guttur eorum; linguis suis dolose agebant: judica illos, Deus. Decidant a cogitationibus suis; secundum multitudinem impietatum eorum expelle eos, quoniam irritaverunt te, Domine.
11Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě.
12Et lætentur omnes qui sperant in te; in æternum exsultabunt, et habitabis in eis. Et gloriabuntur in te omnes qui diligunt nomen tuum,
12A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé.
13quoniam tu benedices justo. Domine, ut scuto bonæ voluntatis tuæ coronasti nos.]
13Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.