Psalmorum 41
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1In finem. Intellectus filiis Core.
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2[Quemadmodum desiderat cervus ad fontes aquarum, ita desiderat anima mea ad te, Deus.
2Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
3Sitivit anima mea ad Deum fortem, vivum; quando veniam, et apparebo ante faciem Dei?
3Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
4Fuerunt mihi lacrimæ meæ panes die ac nocte, dum dicitur mihi quotidie: Ubi est Deus tuus?
4Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
5Hæc recordatus sum, et effudi in me animam meam, quoniam transibo in locum tabernaculi admirabilis, usque ad domum Dei, in voce exsultationis et confessionis, sonus epulantis.
5Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
6Quare tristis es, anima mea? et quare conturbas me? Spera in Deo, quoniam adhuc confitebor illi, salutare vultus mei,
6Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
7et Deus meus. Ad meipsum anima mea conturbata est: propterea memor ero tui de terra Jordanis et Hermoniim a monte modico.
7A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8Abyssus abyssum invocat, in voce cataractarum tuarum; omnia excelsa tua, et fluctus tui super me transierunt.
8Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
9In die mandavit Dominus misericordiam suam, et nocte canticum ejus; apud me oratio Deo vitæ meæ.
9Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
10Dicam Deo: Susceptor meus es; quare oblitus es mei? et quare contristatus incedo, dum affligit me inimicus?
10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
11Dum confringuntur ossa mea, exprobraverunt mihi qui tribulant me inimici mei, dum dicunt mihi per singulos dies: Ubi est Deus tuus?
11Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12Quare tristis es, anima mea? et quare conturbas me? Spera in Deo, quoniam adhuc confitebor illi, salutare vultus mei, et Deus meus.]
12Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
no verse 13 in this text
13Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
no verse 14 in this text
14Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.