Psalmorum 59
Clementine Vulgate, 1598Translation
Clementine Vulgate, 1598
Kralice Bible (1613)
1In finem, pro his qui immutabuntur, in tituli inscriptionem ipsi David, in doctrinam,
1Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho.
2cum succendit Mesopotamiam Syriæ et Sobal, et convertit Joab, et percussit Idumæam in valle Salinarum duodecim millia.
2Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
3[Deus, repulisti nos, et destruxisti nos; iratus es, et misertus es nobis.
3Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
4Commovisti terram, et conturbasti eam; sana contritiones ejus, quia commota est.
4Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
5Ostendisti populo tuo dura; potasti nos vino compunctionis.
5Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
6Dedisti metuentibus te significationem, ut fugiant a facie arcus; ut liberentur dilecti tui.
6Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah.
7Salvum fac dextera tua, et exaudi me.
7Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
8Deus locutus est in sancto suo: lætabor, et partibor Sichimam; et convallem tabernaculorum metibor.
8Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
9Meus est Galaad, et meus est Manasses; et Ephraim fortitudo capitis mei. Juda rex meus;
9Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
10Moab olla spei meæ. In Idumæam extendam calceamentum meum: mihi alienigenæ subditi sunt.
10Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
11Quis deducet me in civitatem munitam? quis deducet me usque in Idumæam?
11Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
12nonne tu, Deus, qui repulisti nos? et non egredieris, Deus, in virtutibus nostris?
12Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
13Da nobis auxilium de tribulatione, quia vana salus hominis.
13Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
14In Deo faciemus virtutem; et ipse ad nihilum deducet tribulantes nos.]
14Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah.
no verse 15 in this text
15I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
no verse 16 in this text
16Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
no verse 17 in this text
17Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
no verse 18 in this text
18A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.