Psalms 41
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)Translation
Douay-Rheims Bible, American Edition (1899)
Kralice Bible (1613)
1Unto the end, understanding for the sons of Core.
1Přednímu zpěváku, žalm Davidův.
2As the hart panteth after the fountains of water; so my soul panteth after thee, O God.
2Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
3My soul hath thirsted after the strong living God; when shall I come and appear before the face of God?
3Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
4My tears have been any bread day and night, whilst it is said to me daily: Where is thy God?
4Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
5These things I remembered, and poured out my soul in me: for I shall go over into the place of the wonderful tabernacle, even to the house of God: With the voice of joy and praise; the noise of one feasting.
5Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
6Why art thou sad, O my soul? and why dost thou trouble me? Hope in God, for I will still give praise to him: the salvation of my countenance,
6Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
7And my God. My soul is troubled within myself: therefore will I remember thee from the land of Jordan and Hermoniim, from the little hill.
7A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
8Deep calleth on deep, at the noise of thy flood-gates. All thy heights and thy billows have passed over me.
8Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
9In the daytime the Lord hath commanded his mercy; and a canticle to him in the night. With me is prayer to the God of my life.
9Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
10I will say to God: Thou art my support. Why hast thou forgotten me? and why go I mourning, whilst my enemy afflicteth me?
10Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
11Whilst my bones are broken, my enemies who trouble me have reproached me; Whilst they say to me day be day: Where is thy God?
11Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
12Why art thou cast down, O my soul? and why dost thou disquiet me? Hope thou in God, for I will still give praise to him: the salvation of my countenance, and my God.
12Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
no verse 13 in this text
13Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
no verse 14 in this text
14Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.