Матеј 14
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1У то време дође глас до Ирода четворовласника о Исусу;
1V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.
2и рече слугама својим: То је Јован крститељ; он устаде из мртвих, и зато чини чудеса.
2I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
3Јер Ирод ухвати Јована, свеза га и баци у тамницу Иродијаде ради жене Филипа брата свог.
3Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
4Јер му говораше Јован: Не можеш ти ње имати.
4Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
5И хтеде да га убије, али се побоја народа; јер га држаху за пророка.
5A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
6А кад беше дан рођења Иродовог, игра кћи Иродијадина пред њима и угоди Ироду.
6Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,
7Зато и с клетвом обећа јој дати шта год заиште.
7Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.
8А она научена од матере своје: Дај ми, рече, овде на кругу главу Јована крститеља.
8A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.
9И забрину се цар; али клетве ради и оних који се гошћаху с њим, заповеди јој дати.
9I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.
10И посла те посекоше Јована у тамници.
10A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
11И донесоше главу његову на кругу, и дадоше девојци, и однесе је матери својој.
11I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.
12И дошавши ученици његови, узеше тело његово и укопаше га; и дођоше Исусу те јавише.
12A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.
13И чувши Исус, отиде оданде у лађи у пусто место насамо. А кад то чуше људи, идоше за Њим пешице из градова.
13A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.
14И изашавши Исус виде многи народ, и сажали му се за њих, и исцели болеснике њихове.
14A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15А пред вече приступише к Њему ученици Његови говорећи: Овде је пусто место, а доцкан је већ; отпусти народ нека иде у села да купи себи хране.
15A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
16А Исус рече им: Не треба да иду; подајте им ви нека једу.
16Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17А они рекоше Му: Немамо овде до само пет хлебова и две рибе.
17A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
18А Он рече: Донесите ми их овамо.
18Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.
19И заповеди народу да поседају по трави; па узе оних пет хлебова и две рибе, и погледавши на небо благослови, и преломивши даде ученицима својим, а ученици народу.
19A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.
20И једоше сви, и наситише се, и накупише комада што претече дванаест котарица пуних.
20I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.
21А оних што су јели беше људи око пет хиљада, осим жена и деце.
21Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
22И одмах натера Исус ученике своје да уђу у лађу и напред да иду на оне стране док Он отпусти народ.
22A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.
23И одступивши народ попе се на гору сам да се моли Богу. И увече беше онде сам.
23A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
24А лађа беше насред мора у невољи од валова, јер беше противан ветар.
24Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.
25А у четврту стражу ноћи отиде к њима Исус идући по мору.
25Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
26И видевши Га ученици по мору где иде, поплашише се говорећи: То је утвара; и од страха повикаше.
26A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
27А Исус одмах рече им говорећи: Не бојте се; ја сам, не плашите се.
27Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
28А Петар одговарајући рече: Господе! Ако си Ти, реци ми да дођем к Теби по води.
28I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.
29А Он рече: Ходи. И изишавши из лађе Петар иђаше по води да дође к Исусу.
29A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30Но видећи ветар велики уплаши се, и почевши се топити, повика говорећи: Господе, помагај!
30Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
31И одмах Исус пруживши руку ухвати Петра, и рече му: Маловерни! Зашто се посумња?
31A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?
32И кад уђоше у лађу, преста ветар.
32A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.
33А који беху у лађи приступише и поклонише Му се говорећи: Ваистину Ти си Син Божји.
33Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
34И прешавши дођоше у земљу генисаретску.
34A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
35И познавши Га људи из оног места, послаше по свој оној околини, и донесоше к Њему све болеснике.
35A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
36И мољаху Га да се само дотакну скута од Његове хаљине; и који се дотакоше оздравише.
36A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.