Matäuj 14
Kadede Kap (Pohnpeian New Testament and Psalms)
Kralice Bible (1613)
1DOKAN nanmarki Erodej roner duen wiawia en Iejuj.
1V tom čase uslyšel Herodes čtvrták pověst o Ježíšovi.
2Ap majani on japwilim a ladu kan: Nan i Ioanej jaunpaptaij, a mauredar jan ren me melar akan, i me a wia kida manaman pukat.
2I řekl služebníkům svým: To jest Jan Křtitel. Onť jest vstal z mrtvých, a protož se divové dějí skrze něho.
3Pwe Erodej koledier Ioanej o jaliedier on nan imaten pweki Erodiaj en ri a Pilip a paud.
3Nebo Herodes byl jal Jana a svázal jej a dal do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého.
4Pwe Ioanej me majani on i: A jota muei on komui en ale i.
4Nebo byl řekl jemu Jan: Nesluší tobě míti jí.
5O a men kamela i, a a majak aramaj akan, pwe re wiakin i jaukop amen.
5A chtěv zabíti jej, bál se lidu; nebo za proroka jej měli.
6A en Erodej a ran en ipwidi wiauier, nain Erodiaj jeripein ap kakalek mo ’rail, i me Erodej peren kidar.
6Když pak slaven byl den narození Herodesova, tancovala dcera Herodiady uprostřed hodovníků, i líbilo se to Herodesovi,
7I ari inauki on i, me a pan ki on i, meakaroj, me a pan poeki, ap kotin kaula,
7Tak že s přísahou zaslíbil jí dáti, zač by ho prosila.
8A lao pwili jan in a, ap potoan on: Kotiki don ia monan Ioanej jaunpaptaij pon dal wet.
8A ona jsuci prve navedena od mateře své, řekla: Dej mi zde na míse hlavu Jana Křtitele.
9Nanmarki ap kupur juedelar; a pweki a kaula o pweki irail, me ian i kot ni tepel o, a majani ren ki on i.
9I zarmoutil se král, ale pro přísahu a pro ty, kteříž spolu s ním stolili, rozkázal jí dáti.
10I ari poronelar en lepuk jan manan Ioanej nan imaten.
10A poslav kata, sťal Jana v žaláři.
11Mona ap wijikedor pon dal eu, ap panalan jeripein o, i ap wala ren in a.
11I přinesena jest hlava jeho na míse, a dána děvečce. A ona nesla ji mateři své.
12A tounpadak kan ap pwarador, ale kalep a, jarepedier, rap kola kaireki Iejuj.
12A přišedše učedlníci jeho, vzali tělo jeho a pochovali je; a šedše, pověděli to Ježíšovi.
13Iejuj lao mani mepukat, ap kotin iawalar jop pot, kotilan jap tan eu. Pokon lao ronadar, rap idauenla i japajapal jan nan kanim akan.
13A uslyšev to Ježíš, plavil se odtud na lodičce na místo pusté soukromí. A uslyševše o tom zástupové, šli za ním pěšky z měst.
14A lao kotila jan waja o, ap kotin majani pokon kalaimun, ap kupuro kin ir ala, o kotin kakelada, me jomau re ’rail.
14A vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý. I slitovalo mu se jich, a uzdravoval nemocné jejich.
15A lao jautik penaer japwilim a tounpadak kan kaidon i potoan on: Jap tan eu met o anjau daulier; re kotin kadar pajan pokon o, pwe ren kola nan kanim akan, netiada kan ar mana.
15A když bylo k večerou, přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Pusté jest místo toto, a čas již pominul. Rozpusť zástupy, ať jdouce do městeček, nakoupí sobě pokrmů.
16A Iejuj kotin majani on irail: Jota kare pan ar kola, komail pan katunole irail.
16Ježíš pak řekl jim: Není potřebí odcházeti, dejte vy jim jísti.
17A irail potoan on i: Jota at tunol met, lopon en prot eta limau o mam eta riamen.
17A oni řkou jemu: Nemáme zde, než pět chlebů a dvě rybě.
18A a kotin majani: Wa don ia!
18Kterýžto dí jim: Přinestež mi je sem.
19A ap kotin majani, pokon en mondi nan ra, ap kotikida lopon en prot limau o mam riamen, ap kotin majanda nanlan, laolao ki pilitiki pajan o kotiki on tounpadak kan lopon en prot oko a tounpadak kan ap nek on pokon o.
19A rozkázav zástupu posaditi se na trávě a vzav pět chlebů a dvě rybě, vzhléd v nebe, požehnal, a lámaje, dal učedlníkům chleby, a učedlníci zástupům.
20Irail karoj ari mana o medier; rap deuk pena kopou en maremor eijok riau luan kamadip o.
20I jedli všickni a nasyceni jsou. I sebrali pozůstalých drobtů, dvanácte košů plných.
21A irail, me manaer, me ol limekid a li o jeri kan jota ian wadawader.
21Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo pěti tisíců mužů, kromě žen a dětí.
22A ap kotin pain tounpadak kan, ren keredi pon jop pot, pwe ren madan wei mo a lel palio, lao a pan kotin kadar pajan pokon o.
22A ihned přinutil učedlníky své, aby vstoupili na lodí a předešli jej za moře, dokudž by nerozpustil zástupů.
23A lao kotin kadar pajan ponkon o, ap kotin kelepelar pon nana eu, pwen laolao. A lao, Jautik penaer i eta, me kotikot waja o.
23A rozpustiv zástupy, vstoupil na horu soukromí, aby se modlil. A když byl večer, sám byl tam.
24A jop o mi ni ailepan jed o lujilujeki iluk kan pwe an udo jan moa.
24Lodí pak již byla uprostřed moře, zmítající se vlnami, nebo byl vítr odporný jim.
25A kadekadeo nan lukepan pon Iejuj ap kotikot ko don irail pon jed o.
25Při čtvrtém pak bdění nočním bral se k nim Ježíš, jda po moři.
26A tounpadak kan lao kilaner ikotikot jili pon jed o, ap majapwekadar indada: Ani amen! Irail ap weriwer pweki ar majak.
26A vidouce jej učedlníci po moři jdoucího, zarmoutili se, řkouce: Obluda jest. A strachem křičeli.
27A Iejuj kotin madan kajoi on irail majani: Kaporopor mau, pwe Nai met, der majak.
27Ale ihned Ježíš promluvil k nim, řka: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.
28A Petruj japen I patoan on: Main, ma ir, re kotin majan don ia, ie en kowei re ir pon pil o.
28I odpověděv Petr, řekl: Pane, jsi-li ty, rozkažiž mi k sobě přijíti po vodě.
29A ap kotin majani: Ukedo! Petrus ap keredier jan nan jop o, weweid pon pil o, pwen kola ren Iejuj.
29A on řekl: Pojď. A vystoupiv Petr z lodí, šel po vodě, aby přišel k Ježíšovi.
30A lau kilaner an ma, ap majapwekadar, a ni a pan kirila, a weriwer indada: Main kupwura ia!
30Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.
31Iejuj kotin madan kapawei lim a koledi i, majani on i: O koe meid pojon tikitik da me koe jo pojonki?
31A ihned Ježíš vztáh ruku, ujal jej a řekl jemu: Malé víry, pročežs pochyboval?
32Ira lao kotidar pon jop o an ap moledier.
32A jakž oni vstoupili na lodí, přestal vítr.
33A toun jop o ap kaion i, poridier potoan on: Melel ir me Japwilim en Kot!
33Ti pak, kteříž na lodí byli, přistoupivše, klaněli se jemu, řkouce: Jistě Syn Boží jsi.
34Irail lao kotin kotela, rap kotilan jap Kenejaret.
34A přeplavivše se, přišli do země Genezaretské.
35Toun jap o lao aja i, rap kadar jili waja karoj, o re wa don i me jomau kan karoj,
35A poznavše jej muži místa toho, rozeslali po vší té krajině vůkol, a shromáždili k němu všecky neduživé.
36O poeki re a, ren potoan jair ta imwin japwilim a likau. A karoj, me jair i kelailadar melel.
36A prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kteřížkoli dotkli se, uzdraveni jsou.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.