Матеј 25
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1Тада ће бити царство небеско као десет девојака које узеше жишке своје и изиђоше на сусрет женику.
1Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi.
2Пет од њих беху мудре, а пет луде.
2Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
3И луде узевши жишке своје не узеше са собом уља.
3Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
4А мудре узеше уље у судовима са жишцима својим.
4Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
5А будући да женик одоцни, задремаше све, и поспаше.
5A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly.
6А у поноћи стаде вика: Ето женика где иде, излазите му на сусрет.
6O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu.
7Тада усташе све девојке оне и украсише жишке своје.
7Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své.
8А луде рекоше мудрима: Дајте нам од уља свог, јер наши жишци хоће да се угасе.
8Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou.
9А мудре одговорише говорећи: Да не би недостало и нама и вама, боље је идите к трговцима и купите себи.
9I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě.
10А кад оне отидоше да купе, дође женик, и готове уђоше с њим на свадбу, и затворише се врата.
10A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře.
11А после дођоше и оне друге девојке говорећи: Господару! Господару! Отвори нам.
11Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
12А Он одговарајући рече им: Заиста вам кажем: не познајем вас.
12A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
13Стражите дакле, јер не знате дан ни час у који ће Син човечији доћи.
13Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
14Јер као што човек полазећи дозва слуге своје и предаде им благо своје;
14Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj.
15и једном, дакле, даде пет таланата, а другом два, а трећем један, сваком према његовој моћи; и отиде одмах.
15I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned.
16А онај што прими пет таланата отиде те ради с њима, и доби још пет таланата.
16Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
17Тако и онај што прими два доби и он још два.
17Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě.
18А који прими један отиде те га закопа у земљу и сакри сребро господара свог.
18Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
19А по дугом времену дође господар тих слуга, и стаде се рачунати с њима.
19Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi.
20И приступивши онај што је примио пет таланата, донесе још пет таланата говорећи: Господару! Предао си ми пет таланата; ево још пет таланата ја сам добио с њима.
20A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
21А господар његов рече му: Добро, слуго добри и верни! У малом био си ми веран, над многим ћу те поставити; уђи у радост господара свог.
21I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
22А приступивши и онај што је примио два таланта рече: Господару! Предао си ми два таланта; ево још два таланта ја сам добио с њима.
22Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem.
23А господар његов рече му: Добро, слуго добри и верни! У малом био си ми веран, над многим ћу те поставити; уђи у радост господара свог.
23Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
24А приступивши и онај што је примио један таланат рече: Господару! Знао сам да си ти тврд човек: жњеш где ниси сејао, и купиш где ниси вејао;
24Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal,
25па се побојах и отидох те сакрих таланат твој у земљу; и ево ти своје.
25I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
26А господар његов одговарајући рече му: Зли и лењиви слуго! Знао си да ја жњем где нисам сејао, и купим где нисам вејао:
26A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal,
27Требало је дакле моје сребро да даш трговцима; и ја дошавши узео бих своје с добитком.
27Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem.
28Узмите дакле од њега таланат, и подајте оном што има десет таланата.
28Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
29Јер сваком који има, даће се, и претећи ће му; а од оног који нема, и шта има узеће се од њега.
29(Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.)
30И неваљалог слугу баците у таму најкрајњу; онде ће бити плач и шкргут зуба.
30A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
31А кад дође Син човечији у слави својој и сви свети анђели с Њиме, онда ће сести на престолу славе своје.
31A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
32И сабраће се пред Њим сви народи, и разлучиће их између себе као пастир што разлучује овце од јараца.
32A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
33И поставиће овце с десне стране себи, а јарце с леве.
33A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
34Тада ће рећи цар онима што Му стоје с десне стране: ходите благословени Оца мог; примите царство које вам је приправљено од постања света.
34Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
35Јер огладнех, и дасте ми да једем; ожеднех, и напојисте ме; гост бејах, и примисте ме;
35Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne;
36го бејах, и оденусте ме; болестан бејах, и обиђосте ме; у тамници бејах, и дођосте к мени.
36Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
37Тада ће Му одговорити праведници говорећи: Господе! Кад Те видесмо гладна, и нахранисмо? Или жедна, и напојисмо?
37Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj?
38Кад ли Те видесмо госта, и примисмо? Или гола, и оденусмо?
38Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe?
39Кад ли Те видесмо болесна или у тамници, и дођосмо к Теби?
39Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
40И одговарајући цар рећи ће им: Заиста вам кажем: кад учинисте једном од ове моје најмање браће, мени учинисте.
40A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
41Тада ће рећи и онима што Му стоје с леве стране: Идите од мене проклети у огањ вечни приправљен ђаволу и анђелима његовим.
41Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho.
42Јер огладнех, и не дадосте ми да једем; ожеднех, и не напојисте ме;
42Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
43гост бејах, и не примисте ме; го бејах, и не оденусте ме; болестан и у тамници бејах, и не обиђосте ме.
43Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne.
44Тада ће Му одговорити и они говорећи: Господе! Кад Те видесмо гладна или жедна, или госта или гола, или болесна или у тамници, и не послужисмо Те?
44Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
45Тада ће им одговорити говорећи: Заиста вам кажем: кад не учинисте једном од ове моје мале браће, ни мени не учинисте.
45Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Èehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili.
46И ови ће отићи у муку вечну, а праведници у живот вечни.
46I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.