Матеј 27
Daničić–Karadžić Bible (1868), CyrillicTranslation
Daničić–Karadžić Bible (1868), Cyrillic
Kralice Bible (1613)
1А кад би ујутру, учинише веће сви главари свештенички и старешине народне за Исуса да Га погубе.
1A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2И свезавши Га одведоше, и предаше Га Понтију Пилату, судији.
2I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3Тада видевши Јуда издајник Његов да Га осудише раскаја се, и врати тридесет сребрника главарима свештеничким и старешинама
3Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4говорећи: Ја сагреших што издадох крв праву. А они рекоше: Шта ми маримо за то? Ти ћеш видети.
4Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5И бацивши сребрнике у цркви изиђе, и отиде те се обеси.
5A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6А главари свештенички узевши сребрнике рекоше: Не ваља их метнути у црквену хазну, јер је узето за крв.
6A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7Него се договорише те купише за њих лончареву њиву за гробље гостима.
7A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8Од тога се и прозва она њива крвна њива и до данас.
8Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9Тада се изврши шта је казао пророк Јеремија говорећи: И узеше тридесет сребрника, цену цењенога кога су ценили синови Израиљеви;
9A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10и дадоше их за њиву лончареву, као што ми каза Господ.
10A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11А Исус стаде пред судијом, и запита Га судија говорећи: Ти ли си цар јудејски? А Исус рече му: Ти кажеш.
11Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12И кад Га тужаху главари свештенички и старешине, ништа не одговори.
12A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13Тада рече ми Пилат: Чујеш ли шта на тебе сведоче?
13Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14И не одговори му ни једну реч тако да се судија дивљаше врло.
14Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15А о сваком празнику пасхе беше обичај у судије да пусти народу по једног сужња кога они хоће.
15Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16А тада имаху знатног сужња по имену Варава.
16I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17И кад се сабраше, рече им Пилат: Кога хоћете да вам пустим? Вараву или Исуса прозваног Христа?
17Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18Јер знаше да су Га из зависти предали.
18Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19А кад сеђаше у суду, поручи му жена његова говорећи: Немој се ти ништа мешати у суд тог праведника, јер сам данас у сну много пострадала њега ради.
19A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20А главари свештенички и старешине наговорише народ да ишту Вараву, а Исуса да погубе.
20Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
21А судија одговарајући рече им: Кога хоћете од ове двојице да вам пустим? А они рекоше: Вараву.
21I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
22Рече им Пилат: А шта ћу чинити с Исусом прозваним Христом? Рекоше му сви: Да се разапне.
22Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23Судија пак рече: А какво је зло учинио? А они гласно повикаше говорећи: Да се разапне.
23Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
24А кад виде Пилат да ништа не помаже него још већа буна бива, узе воду те уми руке пред народом говорећи: Ја нисам крив у крви овог праведника: ви ћете видети.
24A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Èist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25И одговарајући сав народ рече: Крв његова на нас и на децу нашу.
25A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
26Тада пусти им Вараву, а Исуса шибавши предаде да се разапне.
26Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27Тада војници судијини узеше Исуса у судницу и скупише на Њ сву чету војника.
27Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
28И свукавши Га обукоше Му скерлетну кабаницу.
28A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
29И оплетавши венац од трња метнуше Му на главу, и дадоше Му трску у десницу; и клекнувши на колена пред Њим ругаху Му се говорећи: Здраво, царе јудејски!
29A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30И пљунувши на Њ узеше трску и бише Га по глави.
30A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
31И кад Му се наругаше, свукоше с Њега кабаницу, и обукоше Га у хаљине Његове, и поведоше Га да Га разапну.
31A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32И излазећи нађоше човека из Кирине по имену Симона и натераше га да Му понесе крст.
32A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33И дошавши на место које се зове Голгота, то јест костурница,
33I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
34дадоше Му да пије сирће помешано са жучи, и окусивши не хте да пије.
34Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35А кад Га разапеше, разделише хаљине Његове бацивши коцке;
35Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36и сеђаху онде те Га чуваху.
36A sedíce, ostříhali ho tu.
37И метнуше Му више главе кривицу Његову написану: Ово је Исус цар јудејски.
37I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38Тада распеше с Њиме два хајдука, једног с десне а једног с леве стране.
38I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39А који пролажаху хуљаху на Њ машући главама својим.
39Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
40И говорећи: Ти који цркву разваљујеш и за три дана начињаш помози сам себи; ако си син Божји, сиђи с крста.
40A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41А тако и главари свештенички с књижевницима и старешинама подсмевајући се говораху:
41Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
42Другима поможе, а себи не може помоћи. Ако је цар Израиљев, нека сиђе сад с крста па ћемо га веровати.
42Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43Он се уздао у Бога: нека му помогне сад, ако му је по вољи, јер говораше: Ја сам син Божји.
43Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44Тако исто и хајдуци разапети с Њим ругаху Му се.
44Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45А од шестог сата би тама по свој земљи до сата деветог.
45Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
46А око деветог сата повика Исус гласно говорећи: Или! Или! Лама савахтани? То јест: Боже мој! Боже мој! Зашто си ме оставио?
46A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47А неки од оних што стајаху онде чувши то говораху: Овај зове Илију.
47A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
48И одмах отрча један од њих те узе сунђер, и напуни оцта, па натаче на трску, те Га појаше.
48A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
49А остали говораху: Стани да видимо хоће ли доћи Илија да му помогне.
49Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50А Исус опет повика гласно и испусти душу.
50Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
51И гле, завеса црквена раздре се надвоје од горњег краја до доњег; и земља се потресе, и камење се распаде;
51A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
52и гробови се отворише, и усташе многа тела светих који су помрли;
52A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
53и изашавши из гробова, по васкрсењу Његовом, уђоше у свети град и показаше се многима.
53A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
54А капетан и који с њим чуваху Исуса видевши да се земља тресе и шта би, поплашише се врло говорећи: Заиста овај беше Син Божји.
54Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55И онде беху и гледаху издалека многе жене које су ишле за Исусом из Галилеје и служиле Му.
55Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56Међу којима беше Марија Магдалина и Марија мати Јаковљева и Јосијина и мати синова Зеведејевих.
56Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57А кад би увече, дође човек богат из Ариматеје, по имену Јосиф, који је такође био ученик Исусов.
57A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58Овај приступивши к Пилату замоли га за тело Исусово. Тада Пилат заповеди да му даду тело.
58Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59И узевши Јосиф тело зави Га у платно чисто;
59A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
60и метну Га у нови свој гроб што је био исекао у камену; и наваливши велики камен на врата од гроба отиде.
60A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61А онде беше Марија Магдалина и друга Марија, и сеђаху према гробу.
61A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62Сутрадан пак по петку сабраше се главари свештенички и фарисеји код Пилата,
62Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63и рекоше: Господару! Ми се опоменусмо да овај лажа каза још за живота: После три дана устаћу.
63Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64Зато заповеди да се утврди гроб до трећег дана да не дођу како ученици његови ноћу и да га не украду и не кажу народу: Уста из мртвих; и биће последња превара гора од прве.
64Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65Рече им Пилат: Ево вам страже, па идите те утврдите како знате.
65Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66А они отишавши са стражом утврдише гроб, и запечатише камен.
66A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.
Tip: use the ← and → keys to turn chapters.